čas rýmy, čas jídla

21. října 2009 v 20:56 | vítor |  Všední Nevšední
na říjnové zvyklosti přišlo hnusno docela brzy. teď je zas trochu líp, ale v člověku už zůstal pocit, že do konce března líp nebude. sice naposledy v roce 2007 byl takový leden, že se i večer dalo chodit venku v tričku, ale na to se nedá spoléhat. i za polojasna je chladno a slánskou kotlinu ovládá lezavé mlhavo.
rýmu jsem dostal už po prvním ochlazení před svatým václavem. smrkal jsem litry hlenu a modlil se, aby mi nachlazení nenapadlo průdušky. stejně jsem věděl, že k tomu dojde. došlo po dalších třech týdnech. nezbývá než si vlastně blahopřát, že za stavu, kdy opravdu peníze nemám, nemůžu chodit mezi lidi, to znamená do hospod. jen si to spočítejte, vy praktičtěji založení, kteří se musíte navíc sami živit. koupíte víno, stáčené do petky, dáte za litřík a půl devět pětek. pokud se šetříte, máte to za pětačtyřicet na den, já momentálně za třicet. třicet je jedna točená plzeň. desítku nebrat. tolik počty.
navíc víno je jediný alkohol, který v tomhle stavu můžu pít. na průduškách neustále visí otazník malého záchvatu. kapesník je také v permanenci. z různé léčby pomáhá vlastně jen klid a teplo. podpůrně vincentka, med a byliny. klid mám, ale musím chodit do práce, kde úplný klid mít nemůžu. klidem se myslí minimum pohybu a hlavně minimum mluvení. do práce chodit musím, páč výplata bez nemocenské je naprosto tristní.
je mlhavo, lezavo a instinkty velí zatučnit se před blížící se krutovládou zimy. to se pak mezi lidmi hodně mluví o vepřovém mase a dalších způsobech, jak zimu přežít. petr lidický se v sobotu na zimáku, kde olin pořádal narozeninové sezení se čtyřmi druhy jídla, vepřového a krutího, zasnil, jak jeho babička dělala škvarkové placky přes půl plechu a on si tu čerstvě upečenou placku vždycky namazal taveňákem a žral ji. zasněný pohled a hlazení minimálně stodvacetikilového bříška. poprvé v životě jsem měl živý dojem, že mluvím s otesánkem. majkl hajný byl na obědě u rodičů, maminka pekla kachničku. já měl krůtí španělské ptáčky. na svatého valentýna se chystá zabíjačka prasete. teď to bude o jídle. houby advent. češi se potřebují nažrat.
a já dopil víno. je devět hodin, ještě bych se napil. no nic. vysmrkám se. vykloktám vincentkou, půjdu spát a nechám si zdát o pečených kachnách a selátkách.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama