Prosinec 2009

v prvních zimních hodinách

22. prosince 2009 v 7:09 | vítor |  Všední Nevšední
před pár hodinama, ve tři čtvrtě na sedm večer byl zimní slunovrat. patří to k paradoxům moderní doby. to, že se vrací slunce, proběhne bez povšimnutí, ale na silvestra se slaví jak o život. inu, lidstvo jest tupým stádečkem hovádek....
takže přežijem vánoce, již zmiňovaného silvestra, na nový rok o slepičí krok, na hromnice o hodinu více, zima bude ještě nepříjemná, ale slunce se již blíží!





po karnewalowce

21. prosince 2009 v 21:00 | vítor |  Na cestách
mimo jiné viděl jsem se na karnewalowce s mílou jarešů. ten velice osvěžil svou účastí osobní náladu mou i slečny há, které vyprávěl několik historek z našich společných zážitků. jedna z těch historek týkala se pobytu ve skotsku na sběru ovoce (sbírali jsme ze tří týdnů asi jen týden) na farmě u města inverness, které je známé nedalekým lochem ness. míla jarešů vyprávěl, jak jsme spolu byli pařit ve městě, on že se opil, já že jsem ho odtáhnul na farmu a pak se ještě vrátil někam do hospody. já se pokouším vybavit si, jak to doopravdy bylo a ukazujou se mi obrázky v hlavě.
nevybavuju si, že bych někoho někam táhnul, ale polní cesta mezi pastvinama se v noci v severním skotsku leskla jak stužka roztavenýho matnýho skla. nebe bylo plný hvězd a zvláštního šedého svitu dlouho k půlnoci. taky je pravda, že jsme se párkrát přiopili ve městě. vzpomínám si na večer, kdy jsme hráli s chlapíkama na trávníku fotbálek, já bos, pak ještě kulečník v hospodě a pak jsem zůstal sám ve městě a míla šel na farmu. ale to nebude ono. to jsem nikoho netáh a skončil jsem v baru academy, kam jsem původně šel s úplně opilým chlapíkem, kterej se s náma pár minut předtím seznámil přímo na ulici, jmenoval se izák. jeho ale do baru nepustili, páč byl dočista namol. uvnitř hrála kapela převzatý tvrdý písničky a všichni, kdo v baru byli, zrychlili konzumaci po prvním zazvonění.
ale mílova příhoda je z jindy. vzpomínám si na ty návraty po té matně lesklé cestě a nákupy v supermarketu giant, tedy obr, kde jsme z legrace a soutěživosti kradli minisýry v hodnotě asi půl libry, a připojili jsme se k tím k početnému češstvu, které počátkem devadesátých let doopravdy kradlo jak stračestvo, hlavně v rakousku a německu, kde visely cedulky, aby češi nekradli, o čemž všem se teď moc nemluví.
taky na cestu z hospody, kdy jsme se vozili na kladce na laně na dětském hřišti, ale to už byla docela tma, to nevím, jak dopadlo. ale je pravda, že jednou míla vytuh ve stanu z opilosti a já jsem se šel ještě cournout a sednout na jedno pivko do hostince. ale nepamatuju si, jak se jmenoval.
(pokusím se ho najít na mapách na internetu)
(bohužel zjišťuju, že nejsem schopen se zorientovat, na jakou stranu od města leží farma a tedy také ta hospoda. snad míla jarešů, jestli si to přečte, vzpomene si)
tam jsem seděl sám a psal básně z lásky k jedné dívce. omlouvá mne celoživotní potěšilost, kterou trpím. zatímco míla chrněl ve stanu. v modrém salónku, jak jsme mu říkali. složili jsme na to báseň:

dva muži v modrém salónku
a budoucnost je nejasná
smrt v jahodovém záhonku
a rána chladně bolestná

ještě si taky vzpomínám na staříka, kterej seděl na zídce u křižovatky, kde jsme koukali, kudy jít dál.
"are you lost?" zeptal se pěkně se škótskym akcentem. "áju loušt?" znělo to.
karnewalowka se i jinak vydařila. snad se o ní něco dočtete na stránkách obrony.

Rock it!

17. prosince 2009 v 22:18 | Herbie |  Music
Trochu pohybu na dobrou noc, na závěr našeho dnešního session, když už jsme u těch youtubek ....




Alenka jinak

17. prosince 2009 v 21:24 | vítor |  Všední Nevšední
Čteme si teď po večerech se slečnou Há, když máme tu kliku a jsme spolu, Alenku v kraji divů v překladu Skoumalových. Je to milé povídání a my se podělíme každý o jednu kapitolu. Vyvolává to v nás pocit klidu a pohody.
Ale tahle Alenka je masox!!!


Пусть всегда светит солнце

17. prosince 2009 v 20:24 | vítor |  Všední Nevšední
z krajiny virtuálních čundrů

je týden před zimním slunovratem a já mám všeho plné zuby. ranního vstávání do tmy, zimní únavy, mrazivého počasí, rýmy, problémů s penězi. cejtím se vyčerpanej ze všeho, energii přes den nemám a nějakým podivuhodným způsobem ji nabývám večer, takže zase chodím pozdě spát a ráno jsem unavenej. uzavírám se doma, nechodím sportovat, nechodím do bazénu a nešel jsem ani na karty do hospody.
sedím doma a vymýšlím pro sebe a slečnu há, kam bychom mohli na jaře a v létě na čundřík. putuji senzorem jak dřív prstem po mapě, střídám fotomapy s dopravními údaji a turistickými trasami a vyhledávám informace o turistických cílech.
těším se, až den bude mít čtrnáct, patnáct, šestnáct hodin a slunce bude zalévat svým jasem českou krajinu zvlněnou, lesy na kopcích nad řekami české kotliny i hory moravské a slezské. a bude teplo, budou se nám potit od batohů záda a večer odpočineme na kraji lesa u ohýnku. a bude nám dobře spolu.
vymyslel jsem teď v poslední době pár nápadů na čundry, které bychom mohli realizovat. některé by se daly zvládnout na jaře, některé určitě až v létě. je mnoho míst v naší vlasti, kam turisté příliš nechodí, neboť turisté už hlavně jen jezdí. přitom desetikilometrová cesta se dá v klidu jít půl dne, dají se dělat zastávky na hezkých místech, na výhledech z rozhleden i kopců bez rozhleden, na loukách s vonící trávou, v hospůdkách ve vsích cestou.
na jih od příbrami na jižním okraji brd je městečko rožmitál, ještě víc na jih kopec třemšín, na něm rozhledna. z třemšína se dá pokračovat jihozápadně, projít se lesy a pak skrz rybníkatou krajinu dorazit do městečka nepomuku. taky se dá jet vlakem do benešova, tam si dát pivko v pivním klubu melodie a pokračovat stopem na vlašim. z vlašimi se dá pohodlnou cestou dojít na blaník. škoda, že cesta nevede podél říčky blanice. nebo se taky dá jet do javorníků na moravsko - slovenské hranici. nebo do novohradských hor. nebo do okolí konstantinových lázní, kde je několik zřícenin hradů i starých pohanských hradišť.
je zkrátka čas snění o létě, čas přivolávání slunce, čas těšení se na světlo a teplo. ještě pár dní a je tu slunovrat. a pak pomalu, pomaličku bude slunce přibývat. pojďme ho podpořit.


Jestli je to tvá vůle

13. prosince 2009 v 22:14 | Leonard Cohen |  Music


  " IF IT BE YOUR WILL"
If it be your will
That I speak no more
And my voice be still
As it was before
I will speak no more
I shall abide until
I am spoken for
If it be your will
If it be your will
That a voice be true
From this broken hill
I will sing to you
From this broken hill
All your praises they shall ring
If it be your will
To let me sing
From this broken hill
All your praises they shall ring
If it be your will
To let me sing

If it be your will
If there is a choice
Let the rivers fill
Let the hills rejoice
Let your mercy spill
On all these burning hearts in hell
If it be your will
To make us well

And draw us near
And bind us tight
All your children here
In their rags of light
In our rags of light
All dressed to kill
And end this night
If it be your will

If it be your will.

Lyrics from http://www.pohodar.com
  " POKUD TO JE TVÁ VŮLE"
Pokud je to Tvá vůle
Pak nic víc neříkám
A můj hlas bude tichý
Jak to bylo předtím
Nic víc neřeknu
Dokud budu poslouchat
Bude se mluvit za mě
Pokud je to Tvá vůle
Pokud je to Tvá vůle
To, že hlas je skutečný
Z tohoto zborceného vrchu
Budu zpívat pro Tebe
Z tohoto zborceného vrchu
Všechno velebení Tebe, to by mělo zvonit
Pokud je to Tvá vůle
Nechat mě zpívat
Z tohoto zborceného vrchu
Všechno velebení Tebe, to by mělo zvonit
Pokud je to Tvá vůle
Nechat mě zpívat

Pokud je to Tvá vůle
Pokud je tu možnost volby
Nech naplnit řeky
Nech jásat vrchy
Nech zaplavit svým soucitem
Všechna ta planoucí srdce v pekle
Pokud je to Tvá vůle
Udělat nás dobrými

A sbliž nás
A pevně nás spoutej
Všechny Tvé děti tady
V jejich cárech světla
V našich cárech světla
Všichni oblečení k zabití
A konci této noci
Pokud je to Tvá vůle

Pokud je to Tvá vůle


Tisíc polibků hluboko

13. prosince 2009 v 22:09 | Leonard Cohen |  Music





"A Thousand Kisses Deep"

The ponies run, the girls are young,
The odds are there to beat.
You win a while, and then it's done -
Your little winning streak.
And summoned now to deal
With your invincible defeat,
You live your life as if it's real,
A Thousand Kisses Deep.

I'm turning tricks, I'm getting fixed,
I'm back on Boogie Street.
You lose your grip, and then you slip
Into the Masterpiece.
And maybe I had miles to drive,
And promises to keep:
You ditch it all to stay alive,
A Thousand Kisses Deep.

And sometimes when the night is slow,
The wretched and the meek,
We gather up our hearts and go,
A Thousand Kisses Deep.

Confined to sex, we pressed against
The limits of the sea:
I saw there were no oceans left
For scavengers like me.
I made it to the forward deck.
I blessed our remnant fleet -
And then consented to be wrecked,
A Thousand Kisses Deep.

I'm turning tricks, I'm getting fixed,
I'm back on Boogie Street.
I guess they won't exchange the gifts
That you were meant to keep.
And quiet is the thought of you,
The file on you complete,
Except what we forgot to do,
A Thousand Kisses Deep.

And sometimes when the night is slow,
The wretched and the meek,
We gather up our hearts and go,
A Thousand Kisses Deep.

The ponies run, the girls are young,
The odds are there to beat . . .

prostě róna....

6. prosince 2009 v 22:52 | prostě róna.... |  Nauka i óbšestvo

Řečík

3. prosince 2009 v 21:10 | vítor |  Jídlo a pití
z krajiny spermotvorných oříšků


okurkovo krabí

3. prosince 2009 v 16:30 | vítor
já už asi budu psát jenom o jídle. mě to prostě baví. venku je všelijak, člověk by si neměl stěžovat na počasí, nevíme, co nás čeká za pár let. ale je fakt, že v létě jsem víceméně pořád venku a já pak raděj píšu o tom, co jsem venku viděl a zažil. teď sedím doma a obědvám chleba s paštikou z kachních jater s pomeranči, což zní honosně, ale koupil jsem to asi za dvacku. k tomu sklenka červeného, která provázela i moje včerejší příspěvky. k tomu si čtu, k čemu je dobrý sezamový olej. sezam je prastará kulturní plodina a já jsem objevil v kaufu zlevněný olej, proto se oň zajímám. kvalitní na spermotvorbu, jasná věc, piju to po litrech. samý dobrý věci. k tomu jsem tam okukoval mořský plody, měl jsem na něco takovýho chuť. nakonec jsem koupil platýza, toho můžu doporučit. a taky jsem objevil recept, kterej mě zaujal v souvislosti s právě sezamovým olejem. mělo by se do toho koupit krabí maso, ale já si vystačím s falešnejma krabíma tyčinkama.
takže začíná advent, začíná zima a já doporučuju ořechy, ryby a oleje.
a tady je ten recept:

japonský salát okurkovo - krabí

Tento salát je velmi jemný a chutný, i když poněkud nezvyklý.
4 okurky, nakrájené na tenké plátky, neoloupané
1 polévková lžíce soli
1 konzerva krabího masa (cca 180g)
Zálivka:
1/2 lžíce sezamového oleje
1/4 hrnku lehké sojové omáčky
1/8 hrnku octa z rýžového vína (pokud neseženete, lze nahradit vinným octem)
Okurky smícháme se solí, dáme do cedníku a necháme vodu se solí odkapat, což trvá asi 45 minut. Odkapané okurky smícháme s krabem. Zálivku připravíme smícháním ingrediencí. Promícháme zálivku se směsí okurek a kraba a podáváme.