Ze života kytovce

3. ledna 2011 v 7:54 | vítor |  Všední Nevšední
Či spíše brontosaura. Miniaturní, sádlem utlačovaný mozeček teď jen za pomoci vydatného funění diriguje prsty po klávesnici počítače opřeného o mohutný obřich. Spolu s ostatními kytovci mám za sebou rituální šílenství, při kterém tato civilizace v jeden dlouhý, konzumem (čti obžerstvím) naplněný týden
vyčůraně spojila pradávný svátek slunovratu, posledních tisíc let zde v bývalém Hercynském lese poznamenaném místní variantou kultu Ježíše Krista, s pofidérním svátkem začátku ročního cyklu, který je uměle vytvořen a nemá vztah k ničemu.
Já se tím ale nenechám vyvést z míry a bez snahy nechat si vyrazit petardou oko na jásajícím náměstí nebo mrznout v kostele při nekonečně dlouhé nudné bohoslužbě, jež postrádá i jen náznak extáze, plním si útroby kytovce neskutečným množstvím potravin nasbíraných s ostatními kytovci při sběrné činnosti v supermarketu. Všežravost nejvíce se uplatní v tomto období. Maso, drůbež, ryby, saláty, pomazánky, pečivo, cukroví, koláče, sýry, salámy, pivo, víno. To vše v množství hodnoty ročního hrubého domácího produktu středně velké africké země. Za neustálé činnosti žvýkacích svalů čteme novinové články s varováním, že krize zdaleka nekončí,
a také, co všechno od Nového roku podraží.
Ostatně s Novým rokem šílenství vyvrcholí a mění se v dekadenci. Obrovská těla, neustále krkající a prdící, hekající při každém pohybu, leží na pohovkách, ruce tupě svírají dálkové ovladače od televizorů a unavená úzká očka hledí bezduše do stropu. Navíc se může ležet jen na zádech, neboť na jakoukoli jinou polohu reaguje žaludek vehnáním šťáv do jícnu a pálením žáhy, zatímco žlučník zpracovává poslední várku česneku z pomazánky na chlebíčkách a zároveň bojuje s becherovkou na dobré zažití.
Začátkem ledna s naprostou duševní kocovinou a prázdnotou jako smyslem života vracím se stejně jako ostatní kytovci do práce a nechávám se zařadit do soukolí nového roku, který vyvrcholí další rituální proměnou v monstrózního kytovce, nejspíš plejtváka, myšoka.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lawitz Lawitz | 5. ledna 2011 v 18:58 | Reagovat

Tak trefnej a vtipnej popis konce roku jsem dlouho nečetl, dík :)
Do Salt City zdraví Keporkak lavický.

2 vítor vítor | 6. ledna 2011 v 7:55 | Reagovat

[1]: He he :) Zdravím též a přeju do Lawitz příjemný a úspěšný rok!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama