Listopad 2011

We can work it out

27. listopadu 2011 v 21:53 | Lennon / McCartney |  Music
moc hezká verze skvělé písně ... v podání pana Thompsona a paní Wainwrightové ... dávali v nelidskou hodinu na čt2 ... zachytil jsem ji při pozdní večeři ... a na youtube naštěstí je ...


Try to see it my way
Do I have to keep on talking
Till I can't go on?

While you see it your way
Run the risk of knowing that
Our love may soon be gone
We can work it out
We can work it out

Think of what you're saying
You can get it wrong and still
You think that it's all right

Think of what I'm saying
We can work it out and
Get it straight or say good night
We can work it out
We can work it out

Life is very short
And there's no time
For fussing and fighting, my friend

I have always thought
That it's a crime
So I will ask you once again


Try to see it my way
Only time will tell
If I am right or I am wrong

While you see it your way
There's a chance that we might
Fall apart before too long
We can work it out
We can work it out

Life is very short
And there's no time
For fussing and fighting, my friend

I have always thought
That it's a crime
So I will ask you once again

Try to see it my way
Only time will tell
If I am right or I am wrong

While you see it your way
There's a chance that we might
Fall apart before too long
We can work it out
We can work it out

Zřejmě dobrá sezóna

22. listopadu 2011 v 21:21 | vítor |  Music
Po skvělém albu Toma Waitse jsem objevil další letos vydané skvosty známých umělců. Můj oblíbený filmový režisér David Lynch vydal album stejné jako jeho filmy. Hluboké, temné, zneklidňující a hodně dobré! Pohrává si se zvukem jako ostřílený matador a člověk nemůže nevidět v temnotě své duše světla auta zběsile se řítícího ztracenou dálnicí...


Kate Bush jsme vždycky říkali Katka Keřů. Nikdy mi nevadilo ji poslouchat, ale taky mě nikdy neuchvacovala. Byl jsem totiž pitomý a zabedněný. Ona byla vynikající vždy a vždycky byla velice osobitá s jasným, pevným názorem v textech i hudbě. Její nové album je úžasné! Název 50 slov pro sníh prostě ukazuje, že na Zemi žijí i jiná společenství než jen naše US - EU money culture. Její názor je přímý a otevřený a hlavně album má hypnotickou atmosféru, která si mě úplně podmanila. Je to opravdu potěcha pro ucho a duši.


Tři králové na cestě do Káhiry

21. listopadu 2011 v 21:04 | vítor
Tři králové jednou za nočních pozorování spatřili tak jako kdysi v průsečíku egyptských velkých pyramid hvězdu. Nedokázali však rozeznat, jestli hvězda věští příchod Mesiáše, hladomor nebo politické nepokoje. Rozhodli se proto vydat se hvězdu hledat.
Poslední část cesty, která mohla trvat staletí, absolvovali tři králové v autobuse s českými turisty. Jmenovali se teď Vilda, Rosťa a Jitka. Stejně jako čeští turisté trpěli i tři králové střevními potížemi od samého příchodu do Egypta. Zda bylo místní podnebí plné kapénkových shluků mikrobů nebo snad vítr přinášel z pouště nějaké jedovaté plyny, není tak podstatné. Podstatné je, že autobus s českými turisty a třemi králi zastavil u osamělé stanice s toaletou a prodejnou vody, která stála hned vedle toalety. Nápis na boudě, ve které se zubil statný domorodec, hlásal: ماء ينبوع جبلي. Všichni vystoupili z autobusu, protahovali se, chodili na toaletu a kupovali vodu. A pili ji. I tři králové, neboť i tři králové žízní.
V autobuse dostal sračku jako první král Vilda. Zubynehty se držel, ale nakonec odběhl na toaletu. Toaleta ale byla vypnutá, což byla fatální chyba řidiče. Autobus zastavil na okraji silnice a pouště. Vilda vyběhl ven a z posledních sil strhl kalhoty. Srát ho viděl celý autobus. Ale ostatní na tom nebyli o moc lépe. Nakonec dříve či později, v poušti nebo v Káhiře srali se zaťatými zuby všichni.
Na záchodě v muzeu pak Vilda přemýšlel, jak vlastně dopadla jejich cesta za hvězdou a jakou ta hvězda měla symboliku. Ve stínu dávných pomníků na mimozemskou civilizaci, v zemi, které bohy byla dána možnost založit jednu z prvních lidských civilizací, v instituci, která na tuto civilizaci shromáždila nejvíce hmotných vzpomínek, přemýšlel Vilda v křečích střev nad smyslem jejich cesty.

Podzimní les

7. listopadu 2011 v 19:24 | vítor |  Všední Nevšední
v sobotu ráno bylo v lese krásně. na začátek listopadu bylo teplo a les nestudil. vydal jsem se v něj naladěn pěkným počasím a vydrážděn houbařskými historkami své kolegyně z práce. páteční stres mě v rozhodnutí utvrdil.
v lese nebyl úplný klid. venkované jezdili traktory i aviemi pro dřevo a lesem se nesl hvízdot motorových pil a štěkot psů, kteří své pány na lesní výpravě doprovázeli. nijak mi to nevadilo. po dvou hodinách chození lesem jsem měl úplně vyčištěnou hlavu a ještě jsem zažil jedno z malých dobrodružství, když jsem z lesa vyšel na úplně jinou silnici, než u které na mě čekal bělouš.
našel jsem pár hub a doma je hned vrazil do jídla. nebyly to žádné krasavice, ale za to byly velice chutné. nakonec jsem si v jehličí u lesní školky vyfotil jednu houbu nejedlou, za to opravdu krásnou.




Sabotáššš

2. listopadu 2011 v 22:11 | vítor |  Music
tak tu sedím. notebook na stehnech, hledám si čundry na jaro a recepty na podzim. falešný kaviár za tři pětky, udělám bliny, ty mě naučil sviňák. bayern vede 3:1. plynule jsem přešel z bílého na červené dle klimatu. když jdu z práce, už je tma. mám podzimní pocity a něco, co není nostalgie, ale vlastně jo.