Příběh agenta č. 67

13. ledna 2013 v 10:53 | vítor |  Literatura
... do prohnilých a dekadentních spojených států amerických je z nejmenované země vyslána speciálně vycvičená skupina agentů z cílem infiltrovat se do prostředí a zlikvidovat nepřítele operací nazvanou zkáza. všichni agenti jsou v pubertálním věku a oficiálně jsou do usa vysláni v rámci jakéhosi programu a rozmístěni do běžných amerických rodin...

Já jsem tedy Palahniuka nikdy moc nemusel, ale tohle mě dostalo. Za prvé je to nesmírně vtipné. Černý groteskní humor neztrácí na šťávě až do konce. Za druhé je to psáno velice zajímavým, až experimentálním způsobem, z pohledu agenta - operativce mě, jak nazývá sám sebe, Pygmeje, jak je pro svou malou postavu a exotický vzhled okamžitě přejmenován ve své americké rodině - nedokonalým, polopatickým a popisným způsobem, navíc bezelstně přejímajícím slangové výrazy okolní neuvědomělé americké mládeže jako výrazy nezabarvené (chvála překladateli - musel se s tím slušně nadřít). Nechybí ani obvyklé Palahniukovy násilné a drsné scény, ale ze všeho plyne takový nereálný a groteskní pocit. Každá kapitola obsahuje citáty světových "velikánů": Hitlera, Maa, Stalina... Jak je poznamenáno v doslovu, Palahniuk vnímá tento román jako knihu o dospívání. Je to tak, je to vlastně příběh kluka, kterému totalitní režim vzal dětství, aby z něj udělal nástroj své ideologie, a on je najednou konfrontován s normálním životem amerických puberťáků. A přes své výjimečné schopnosti, vymytý mozek a ideologické uvědomění pomalu podléhá kouzlu obyčejného dekadentního amerického dospívání...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama