Srpen 2014

Lyčakovský hřbitov ve Lvově

31. srpna 2014 v 16:06 | vítor |  Řbitovní qítí
Lyčakovský hřbitov vznikl v 18. století a patří k vyhlášeným evropským hřbitovům. Je na něm pohřbeno mnoho příslušníků lvovské vyšší a střední městské třídy, inteligence i umělci. Součástí hřbitova jsou i vojenské hřbitovy, které jen dokládají složitý vývoj politicko - geografické situace na Ukrajině po celé 20. století.
V polovině 19. století byl hřbitov rozšířen a byla vytvořena současná síť uliček a okružních cest. V současné době je hřbitov kulturní památkou.





































Výlet do Polabí

8. srpna 2014 v 11:31 | vítor |  Na cestách
Ani ne 100km od Slaného, dokonce ještě v rámci stejné administrativní jednotky najde rodilý Slaňák krajinu naprosto odlišnou od toho, co vídá od dětství. Rozlehlá rovina s kopečky tušenými kdesi až na obzoru, obilné lány lemované vztrostlými stromy na břehu řeky, všude pískovny a písková jezera, rovinaté borovicové lesy. Krajina připomíná víc Žitný ostrov než střední Čechy, ale jsme tu dobře, jsme v Polabí u Nymburka.


Samotný Nymburk se může pyšnit především opravenými a tím i zachovalými středověkými hradbami, krásným kostelem sv. Jiljí a renesanční radnicí na rohu náměstí. Jinak je to město velikosti Slaného, líné a v horkém sobotním dnu ospale rozložené v té polabské rovině. Na náměstí kromě radnice můžete potkat Bohumila Hrabala, an usedl na lavičku a zdřevěněl.



Perlou Nymburka je kostel sv. Jiljí. Původně byl zasvěcen sv. Mikuláši a je krásnou ukázkou středověké cihlové gotiky. Lokátoři Nymburka pocházeli z dolního Porýní a kostel opravdu je podobný stejně starým stavbám z Nizozemí i Belgie.








Není u nás mnoho měst s opravdu dobře zachovaným středověkým opevněním. Nymburk je jedním z nich. Město se začalo budovat už za Přemysla Otakara II., takže nejstarší opevnění je z poslední čtvrtiny 13. století. Během staletí se samozřejmě různě opravovalo, rozšiřovalo a přistavovalo. Nejmalebnější část nymburských hradeb se vypíná nad řekou Labe a nymburským přístavem.





S Nymburkem jsem se rozloučil pohledem na zdymadla na řece Labi. Technická památka se začala stavět právě před sto lety a kvůli světové válce byla dokončena až v roce 1922. Betonové věže nad jezem tvoří pěknou protiváhu středověkým hradbám tyčícím se nad řekou.


Pár kilometrů od Nymburka leží městečko Sadská s mnoha památkami. Díky výraznému vrchu vystupujícímu nad okolní rovinu bylo místo osídleno už v pravěkých dobách. Kníže Bořivoj II. nechal na tomto vrchu postavit kostel sv. Apolináře, který září bíle omítnut daleko do krajiny. Samotné město skýtá více památek, jeho okolí je zase významnou relaxační zónou s pískovcovým jezerem, nedalekým písečným přesypem u Pístů a s přírodním parkem Kersko - Bory.







Prohlídku Poděbrad jsem v horkém počasí vzdal a šel jsem se vykoupat do místního jezera. Ale přímo proti parkovišti nad jezerem mě zaujal pěkný středověký kostelík. Jedná se o Kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný též Havířský kostel, a to na památku zdejší popravy vůdců havířského povstání v Kutné Hoře v 15. století. Kostel byl původně dřevěný, pak zděný barokní a v 19. století byl pseudogoticky upraven. Vedle něj stojí zvonice se šindelovou střechou, okolo je malý park s rybníkem, o kousek dál začíná obora a vůbec je to malebné a klidné místo.




Popojížděním po okolí měst Nymburk a Poděbrady jsem viděl ještě pár zajímavých míst, některá jsem bleskově vyfotil.

Jako třeba kostel v Plaňanech:


Nebo třeba kostel sv. Jakuba Staršího v Ratenicích.


Na zajímavé místo jsem narazil mezi Sadskou a Přerovem nad Labem. Hřbitov na okraji obce Hradištko poskytuje místo odpočinku Bohumilu Hrabalovi a jeho rodině, kříž naproti hřbitovu zase symbolizuje místo, kam došel hřbitovní průvod v dobách, kdy ještě hřbitov v Hradištku vybudován nebyl. Nebožtík pak z tohoto místa putoval sám na voze na hřbitov v Sadské.




Přerov nad Labem je známý svým skanzenem, ale já jsem se v něm kvůli opravdu horkému počasí nezastavil. Vyfotil jsem si jen renesanční zámeček bohatě zdobený sgrafiti, který svou podobou nezapře původní gotickou tvrz.


Je Mratín v Polabí nebo ne? Leží pár kilometrů od Kostelce nad Labem, tak snad ano. Každopádně barokní kostelík sv. Michala stál ještě za jednu malou zastávku před cestou domů.



Čtení 2014

1. srpna 2014 v 18:24 | vítor |  Nauka i óbšestvo
V několika posledních měsících jsem se pěkně rozečetl a mimo jiné jsem přečetl čtyři zajímavé knihy, se kterými vás chci krátce seznámit.

Haruki Murakami 1Q84

Velký majstrštyk od mistra už tak prověřeného. Rozsáhlý (více než 1000 stran) třídílný román líčí paralelně osudy dvou lidí, kteří se kdysi setkali a mají se setkat po letech znovu. To vše zasazeno do fantaskního "paralelního" světa 1Q84, kde se dějí věci trochu jinak, než jak byli hrdinové knihy zvyklí. Magické prvky, temně "lynchovská" atmosféra, podrobný a důsledný popis i napětí charakterizují tuto knihu, od které se lze jen těžko odtrhnout.


Jan Cinert Bylo to jinak

Beletrii vždy prokládám knihou, která má víc odborný nebo tzv. populárně - naučný charakter. Jan Cinert ve své knize Bylo to jinak předkládá revolučně odlišný náhled na nejstarší české dějiny než tak činí oficiální linie projevovaná třeba ve školních osnovách. Bourá po staletí ustálené názory a dělá to věcně a logicky. Nebudu se vyjadřovat k tomu, co si myslím, že je pravda nebo ne, ale oceňuju rozvířené národněosvobozené bahýnko českého dějepisectví. Autor navíc první polovinu knihy věnuje mytologii a i na ni přináší nevšední pohled, který zúročuje právě při objasnění některých jevů zamlžených nejstarších dějin kmene Čechů. Stojí za to přečíst a něco si o tom myslet.


Kurt Vonnegut jr. Snídaně šampionů

Ani po čtyřiceti letech od vydání neztratil kultovní satirický román známého amerického spisovatele na aktuálnosti, vtipu a kvalitě. Pro mě po letech pětadvaceti příjemné oživení. Paralelní příběh postupně šílícího podnikatele z malého města a zneuznaného stárnoucího spisovatele fantastických románů je kulisou k pranýřování všech možných lidských nešvarů.
Na obrázku obálka odeonovského vydání, které jsem četl před těmi x lety, nyní jsem si přečetl reedici od vydavatelství Argo.


Dušan Třeštík Vznik Velké Moravy

Nejnapínavější jsou vždy skutečné dějiny. Střední a jihovýchodní Evropa, prostor mezi Čechami a Balkánem, pohyb kmenů v tomto prostoru a postupné formování státních útvarů zde mezi pátým a desátým stoletím patří nejen k nejzajímavějším kapitolám evropských dějin, ale také k období, které předurčilo existenci dnešních států střední Evropy, Česka nevyjímajíc. Dušan Třeštík touto knihou doplňuje svoji práci o počátcích Přemyslovců a čtivým způsobem odkrývá zvídavému čtenáři děje, postavy i vztahy mezi nimi.