Září 2015

Tři židovské řbitovy při cestě na jih

29. září 2015 v 22:09 | vítor |  Řbitovní qítí
k cestě za přáteli do jižních čech jsem v určitém úseku použil silnici č. 4, tzv, strakonickou. zde lze na hranicích středních a jižních čech navštívit na 20 kilometrech tři židovské řbitovy, každý jiný, všechny krásné. první z uvedených, řbitov v zalužanech, leží ještě v bývalém příbramském okrese ve středních čechách, další dva, které se nacházejí u městysů podobných jmen, mirovic a mirotic, se nacházejí už v okrese píseckém nedaleko známých čimelic. krátká zastavení na místech, která vybízí k zamyšlení, by občas neuškodila nikomu z těch, kdo po strakonické spěchají za svou víkendovou pohodou na chalupě někde u vodňan nebo na šumavě....

Zalužany

Řbitov najdete velice snadno přímo u silnice vedoucí k obci směrem od odbočky z hlavní strakonické. Ještě před prvními domy, za řídkým pásem jehličnanů se nalézá neohrazený řbitov z první poloviny 18. století. Řbitov přežil zánik místní židovské komunity v roce 1890 i nacistickou okupaci. Zeď a obřadní síň se podařilo zlikvidovat až komunistům.
Řbitov v Zalužanech je malou tichou oázou skrytou stranou hlavní silnice, místo, které nemá ambice být ani největším ani nejslavnějším řbitovem, ale které je bohaté svou vnitřní silou a krásou.









Mirovice

V Mirovicích se musíte dostat na severní stranu náměstí, projet nebo projít malé sídliště, které nesmí chybět ani i v tak malých městech, a pokračovat dál po modré turistické značce, která přes vrch vede do údolí řeky Skalice, nad kterým se ve svahu rozkládá místní židovský řbitov.
Více než 4 ha velký řbitov je možné dobře fotit ze zídky na dolním okraji řbitova, i když je branka na řbitov zamčena. Byl založen před koncem 17. století. Nachází se na něm přes 200 náhrobků a márnice z počátku 20. století.








Mirotice

Mirotice jsou malebné městečko, které se zvedá nad údolím řeky Lomnice. Jsou známé jako rodiště Mikoláše Alše. Židovský řbitov v Miroticích se nachází v místní části Zářečí. Je stejně starý jako řbitov v Mirovicích a je nepřístupný. Fotit mohou pouze osoby vyššího vzrůstu přes zídku na straně opačné vchodu. Tento řbitov je neuvěřitelně malebný a fotogenický. Zachovalo se zde asi 200 náhrobků.









Kamýk

13. září 2015 v 19:52 | vítor |  Na cestách
Názvem Kamýk je pojmenováno několik vrchů v České republice. Význam slova je jasný, vrch s kamenitým vrcholem nebo s výrazným skalnatým prvkem. Kamýk, který jsme druhou zářijovou sobotu s Ondrou Čečrdlem jako počátek našeho výstupu na mohutnou masu hory Hradišťany vysoko nad námi navštívili, se nachází nad obcí Libčeves v jihovýchodní části Českého středohoří. Je to relativně nevysoká, ale výrazná čedičová vyvřelina ve tvaru typického štíhlého kuželu. Kamýk je porostlý suchomilnou a teplomilnou vegetací stepního typu, opět tak typickou pro holé homole této části Středohoří. V blízkém okolí je takových vrchů více, ať známá Raná a neméně známý Oblík, tak menší Číčov či Šibeník. Název Kamýk naplňují malebné skalky v horní části úbočí zejména na západní a severní straně. Vrchol Kamýku je úzký hřbet orientovaný severojižně. Je odsud nádherný výhled na celou část Českého středohoří v okolí Libčevsi i směrem na Most a Lovosice. Na výlet se sem dá dojet autem směrem od Loun buď po hlavní silnici na Bílinu a dál na Lovosice nebo po vedlejší přes Dobroměřice a Mnichovský Týnec. Nebo se dá jet z Loun autobusem do Libčevsi. Potom se přejde hlavní silnice do vesničky Všechlapy, ze které už se stoupá přímo na vrchol. Cesta je neznačená, ale zřetelná. Vrch je krátký, ale úderný, s použitím parafráze výroku soudruha Jakeše o nějaké prvomájové demonstraci, nebo pěkně utaženej, jak poznamenal kolega Čečrdle. Po pravdě mi dal s krosnou na zádech docela zabrat. Od úpatí jde ostře nahoru. Naštěstí je to jen na pár minut. Odměnou je krásný výhled na magickou krajinu Českého středohoří. A to se nevokouká...

Kamýk od Libčevsi:

Pak se projde krz Všechlapy, tohle je kaplička:

Pak se vrch stále blíží a blíží:



Na vrcholu:

Vraník z Kamýku:

Líska z Kamýku:

Dole Všechlapy, dále Libčeves, nad ní v oparu Brník, Srdov a Oblík:

Východním směrem Lahovice a vrch Libeš, vpravo vzadu v oparu Házmburk:


Dole pod námi schovaný uprostřed Kamýk mezi Hradištkem a Lískou, vzadu Brník, Srdov a Oblík, pohled z louky pod Ostrým, u silnice mezi Dřevci a Červeným Újezdem, druhý den po sestupu z Kozího hřbetu:

bezhlavý anděl

6. září 2015 v 19:53 | vítor |  Řbitovní qítí

Hradiště Šance a kostel sv. Markéty

6. září 2015 v 19:42 | vítor |  Na cestách
Využil jsem víkendu stráveného blízko východního okraje Prahy a navštívil jsem zajímavou archeologickou lokalitu. Hradiště Šance s kostelem sv. Markéty se nachází u Královic, prastaré vísky, která si zachovala svůj vesnický charakter tak, že byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou, ačkoli od roku 1974 je součástí Prahy.

Nad vesnicí na ostrožně nad říčkou Rokytkou se nachází hradiště z doby vzniku českého přemyslovského státu. Předpokládá se, že mělo významnou správní úlohu. Mohlo být sídlem Boleslava I. nebo Boleslava II. Bylo zřejmě střediskem pro ovládání prostoru na východ od centra přemyslovského území. Hradiště je ze tří stran obklopeno svahy, čtvrtá strana byla chráněna mohutnými valy a tudy také vedla přístupová cesta chráněná bránou. Vnější val dosahuje délky asi 340 metrů a výšky až 7 metrů, před ním se ještě nachází místy až 11 metrů široký příkop.




Větší část hradiště dnes zaujímá pole, ale na bývalé akropoli stojí kostel svaté Markéty se řbitovem. Kostel určitě souvisí s existencí hradiště, ale v této podobě je zmiňován až ve 14. století. V renesanci byla přistavěna neobvyklá věž s cimbuřím, později byl kostel upraven barokně v 18. století. Okolo kostela leží malý řbitov s několika velice pěknými hrobkami a márnicí. Celkově místo působí malebně a příjemně.












Židovský řbitov v Uhříněvsi

6. září 2015 v 18:44 | vítor |  Řbitovní qítí
Uhříněves je obec známá v písemných pramenech od 13. století, městys od konce 19. století, město od roku 1913 a součást Prahy od roku 1974. Rozkládá se na jihovýchodním okraji Prahy při silnici na Říčany. Žije tu více než 8000 lidí. V severní části Uhříněvsi leží při potoku Říčance obora. Podél ní vede značená turistická cesta a zároveň naučná stezka. Tudy přijdete k velice pěknému a dobře udržovanému židovskému řbitovu.

Řbitov byl založen na začátku 18. století, nejstarší rozluštěný náhrobek je z roku 1719. Náhrobků se zachovalo asi 300 a židovská obec zanikla v roce 1940. Ke řbitovu patří i řbitovní dům a márnice, které jsou po rekonstrukci. Řbitovní branka je uzavřena, a ačkoli je řbitov obklopen nízkou zdí, kterou lze na několika místech přelézt, respektoval jsem žádost umístěnou na tabuli před řbitovem a na řbitov jsem nevstoupil. Snímky jsem pořídil přes zeď, proto jsem nepořídil žádný blízký záběr na nápisy a symboly na náhrobcích. Nejnovější náhrobky jsou opatřeny nápisy v češtině.

K židovské obci v Uhříněvsi patří i synagoga postavená v polovině 19.století blízko centra Uhříněvsi. Dnes je opravena a využívána komerčně. Před tragickými událostmi 2. světové války patřilo k uhříněvské obci skoro 400 lidí z Uhříněvsi a okolních vesnic.