Březen 2016

poslední zimní výlet

20. března 2016 v 16:44 | vítor |  Na cestách
v neděli 20. března začalo jaro. ale počasí bylo lepší v sobotu na sv. josefa. autovýlet do českého středohoří ukázal se být dobrým nápadem. původním plánem bylo navštívit městečko třebívlice, židovský hřbitov nedaleko od něj a blízký kopec kvítel.

třebívlice jsou malebné městečko se statusem obce. jsou položené v údolí pod vrchy českého středohoří. z nich lze vystoupat až na druhý nejvyšší vrchol středohoří - hradišťany. třebívlice jsou známé tím, že tu žila ulrika von lewetzov, poslední láska johana wolfganga goetheho. má tu dokonce i expozici. ze zámku, kde žila, je dnes základní škola. zámek, socha sv. jana nepomuckého a kostel sv. václava jsou dominanty tohoto tichého a příjemného městečka.



třebívlice jsou také centrem ovocnářské oblasti. obec obklopují rozsáhlé sady. uprostřed těchto sadů leží i židovský hřbitov z 19. století. jak jsme ale na dohled hřbitova zjistili, leží uprostřed oplocených a uzamčených sadů. nikde žádná cedule, kde by se dalo dočíst, jak se lze ke hřbitovu dostat. navíc byla sobota, tak by nás na něj vlastně ani nikdo neměl pustit.


také jsme se nedostali na vrch kvítel, který se nachází kousek od hřbitova, ale také za plotem. na vrchol bychom se možná dostali od obce solany, ale to bylo na druhé straně, než jsme byli my. tak někdy příště.


v třebívlicích na náměstí jsme chvilku poseděli a dohodli se, co dál. vyhrál nápad zajet se podívat na zříceninu hradu hrádek neboli oltářík. po pár kilometrech po hlavní silnici jsme odbočili na úzkou rozbitou silničku, která nás dovezla do vesnice děkovka a o kousek dál přímo na rozcestí pod hradem. za nějakou čtvrthodinku jsme byli nahoře. oltářík byl zbudován za husitských válek a tomu odpovídá i jeho pojmenování. byl to jednoduchý hrad, jehož založení bylo motivováno aktuální válečnou situací. kvůli těsným rozměrům a chybějícímu hospodářskému zázemí byl už v 16, století opuštěn a časem bylo zapomenuto i jeho jméno a nahrazeno pojmenováním hrádek. z vrcholu se nabízí krásný pohled na zříceninu hradu košťálov, do oharské roviny s hradem házmburkem a na další místa.







z oltáříku se mimo jiné nabízel pohled i na hrad skalka v obci vlastislav hluboko v údolí mezi děkovkou, košťálovem a sutomí. to byla naše další zastávka. sjeli jsme zpět na hlavní silnici do podsedic a hned další odbočkou jsme se vydali do vlastislavi. v ní se nachází zámek a hrad skalka s typickou válcovou věží. hrad je o asi 80 let starší než oltářík, byl tedy postaven už okolo poloviny 14. století a věž, zvaná bergfrít, je jedinou zachovanou částí hradu. už pravděpodobně během 16. století byl hrad přestavěn na zámek, který byl ale zpustošen za třicetileté války. po ní byl pod bývalým hradem vystavěn zámek nový. u bergfrítové veže byla vybudována vyhlídková plošina, která umožňuje opět zajímavé pohledy na okolní vrchy českého středohoří.






poslední zastávkou byla obec sutom, která je jen asi dva kilometry od vlastislavi. v malé vesničce, kde žije pár desítek lidí najdete krásný kostel sv. petra a pavla, vedle něj stojící zvonici, a když se vyšplháte na holý vrch nad obcí, budete odměněni naprosto fantastickým výhledem na velkou část milešovské části českého středohoří. je to vrch s jedním z nejlepších výhledů, ze kterého můžete spatřit už zmiňované oltářík a košťálov, dole pod sebou skalku ve vlastislavi, ale také milešovku, lovoš, boreč, v dálce radobýl na litoměřicemi anebo také sedlo. tento výhled byl krásným zakončením našeho výletu. uspokojeni vraceli jsme se přes třebenice a okolo házmburku domů.










Chrám svatého Bartoloměje v Kolíně

14. března 2016 v 18:59 | vítor |  Na cestách
Chrám svatého Bartoloměje v Kolíně je poměrně málo známá a opomíjená gotická památka. Jedná se o kostel vystavěný při založení města Přemyslem Otakarem II. a přestavěn do zcela nové podoby po vyhoření Petrem Parléřem za vlády Karla IV. Parléř vytvořil úchvatný chrám katedrálního typu s opěrným systémem a věncem kaplí uvnitř kostela. Vedle chrámu stojí samostatně pozdně gotická zvonice a barokní kostnice. Chrám byl rekonstruován Josefem Mockerem v druhé polovině 19. století stejně jako mnoho dalších českých gotických staveb.








Vodárna Kolín

14. března 2016 v 18:40 | vítor |  Na cestách
Vodárna z roku 1930 je významný krajinný prvek města Kolína, protože stojí na nejvyšším bodě katastru města a tvoří tak jeho přirozenou dominantu. Město se nepoužívaného vodojemu zbavilo hned po roce 1990, ale před několika lety ho odkoupilo zpět, rekonstruovalo a upravilo do podoby rozhledny. Rekonstrukce se velice zdařila. Interiér vodárny je doplněn mnoha informacemi písemnými i obrazovými o historii vodárny, průmyslových závodů v Kolíně a města jako takového. Z nejvyššího patra vodárenské věže je pak pěkný kruhový výhld po kolínském okolí. Skvělý nápad, zdařená realizace a atraktivní turistický cíl, který rozhodně stojí za návštěvu!









Starý židovský řbitov v Kolíně

14. března 2016 v 18:21 | vítor |  Řbitovní qítí
....plánovaná návštěva kolína dostala úplně jiný rozměr, když jsem zjistil, že v kolíně žila velice početná židovská komunita a že je tam jeden z nejstarších židovských řbitovů v česku. v pátek jsem spěchal, co to šlo, abych stihnul návštívit alespoň tento starý řbitov. sice jsem měl v sobotu celý den volný, ale na židovské řbitovy bych se kvůli šábesu nedostal. bylo po patnácté hodině, kdy jsem vstupoval do kolínského infocentra. o minutku později už jsem mířil ke řbitovu s klíčem v chlebníku. byl jsem tak nadšený tím, že jsem se na řbitov dostal, i pozdějším zážitkem ze řbitova, že jsem zapomněl, že ve dvoře za budovou, ve které sídlí infocentrum, je synagoga.... snad se mi ji podaří navštívit někdy příště, stejně jako nový židovský řbitov a řbitov městský....
....okolí kolínské vlakové zastávky je hodně rušné. frekventovanou vlakovou tratí stále proudí vlaky sem a tam, lidé nastupují, vystupují a trousí se úzkými uličkami z vlaku do města nebo opačným směrem na vlak nebo přes lávku do zálabí. jen pár metrů od tohoto rušného místa leží jeden z nejstarších židovských řbitovů u nás. traduje se, že byl založen už v první polovině patnáctého století. využíván byl do roku 1887, kdy byl otevřen řbitov nový. kolínská židovská komunita byla jednou z největších ve středověkých čechách. za vysokou zdí blízko kolínské vlakové zastávky tak na vás dýchne atmosféra dlouhých staletí v podobě stovek náhrobků popsaných hebrejským písmem.... místo klidného uvnitřnění, uvědomění si malichernosti světských problémů a věčnosti, která čeká na každého....




































Kaple sv. Jana Nepomuckého na Jenerálce

5. března 2016 v 12:39 | vítor |  Řbitovní qítí
....pokud projdete údolím šáreckého potoka směrem dolů od šárky, tak dojdete do osady zvané jenerálka. ta dostala název podle toho, že ve zdejším zámku sídlil rakouský generální štáb. osada čítá asi 40 domů a leží na křižovatce cest do nebušic a horoměřic. na malém vršíčku nad horoměřickou silnicí byl postaven v barokním období malý kostelík.....

Kostel sv. Jana Nepomuckého zvaný V Trníčku byl postaven roku 1713 po poslední epidemii moru v Českých zemích. Praha byla tehdy velmi postižena a zemřelo v ní asi 13 000 lidí. Morový hřbitov byl na tomto místě vybudován už roku 1680 a k němu později postavena i kaple se sochou Jana Nepomuckého. Nový kostel pak převzal toto pojmenování, ačkoli Jan Nepomucký byl svatořečen až roku 1729. Hřbitov byl později využíván až do 19. století k pohřbům obyvatel Nebušic a Střešovic.