poslední zimní výlet

20. března 2016 v 16:44 | vítor |  Na cestách
v neděli 20. března začalo jaro. ale počasí bylo lepší v sobotu na sv. josefa. autovýlet do českého středohoří ukázal se být dobrým nápadem. původním plánem bylo navštívit městečko třebívlice, židovský hřbitov nedaleko od něj a blízký kopec kvítel.

třebívlice jsou malebné městečko se statusem obce. jsou položené v údolí pod vrchy českého středohoří. z nich lze vystoupat až na druhý nejvyšší vrchol středohoří - hradišťany. třebívlice jsou známé tím, že tu žila ulrika von lewetzov, poslední láska johana wolfganga goetheho. má tu dokonce i expozici. ze zámku, kde žila, je dnes základní škola. zámek, socha sv. jana nepomuckého a kostel sv. václava jsou dominanty tohoto tichého a příjemného městečka.



třebívlice jsou také centrem ovocnářské oblasti. obec obklopují rozsáhlé sady. uprostřed těchto sadů leží i židovský hřbitov z 19. století. jak jsme ale na dohled hřbitova zjistili, leží uprostřed oplocených a uzamčených sadů. nikde žádná cedule, kde by se dalo dočíst, jak se lze ke hřbitovu dostat. navíc byla sobota, tak by nás na něj vlastně ani nikdo neměl pustit.


také jsme se nedostali na vrch kvítel, který se nachází kousek od hřbitova, ale také za plotem. na vrchol bychom se možná dostali od obce solany, ale to bylo na druhé straně, než jsme byli my. tak někdy příště.


v třebívlicích na náměstí jsme chvilku poseděli a dohodli se, co dál. vyhrál nápad zajet se podívat na zříceninu hradu hrádek neboli oltářík. po pár kilometrech po hlavní silnici jsme odbočili na úzkou rozbitou silničku, která nás dovezla do vesnice děkovka a o kousek dál přímo na rozcestí pod hradem. za nějakou čtvrthodinku jsme byli nahoře. oltářík byl zbudován za husitských válek a tomu odpovídá i jeho pojmenování. byl to jednoduchý hrad, jehož založení bylo motivováno aktuální válečnou situací. kvůli těsným rozměrům a chybějícímu hospodářskému zázemí byl už v 16, století opuštěn a časem bylo zapomenuto i jeho jméno a nahrazeno pojmenováním hrádek. z vrcholu se nabízí krásný pohled na zříceninu hradu košťálov, do oharské roviny s hradem házmburkem a na další místa.







z oltáříku se mimo jiné nabízel pohled i na hrad skalka v obci vlastislav hluboko v údolí mezi děkovkou, košťálovem a sutomí. to byla naše další zastávka. sjeli jsme zpět na hlavní silnici do podsedic a hned další odbočkou jsme se vydali do vlastislavi. v ní se nachází zámek a hrad skalka s typickou válcovou věží. hrad je o asi 80 let starší než oltářík, byl tedy postaven už okolo poloviny 14. století a věž, zvaná bergfrít, je jedinou zachovanou částí hradu. už pravděpodobně během 16. století byl hrad přestavěn na zámek, který byl ale zpustošen za třicetileté války. po ní byl pod bývalým hradem vystavěn zámek nový. u bergfrítové veže byla vybudována vyhlídková plošina, která umožňuje opět zajímavé pohledy na okolní vrchy českého středohoří.






poslední zastávkou byla obec sutom, která je jen asi dva kilometry od vlastislavi. v malé vesničce, kde žije pár desítek lidí najdete krásný kostel sv. petra a pavla, vedle něj stojící zvonici, a když se vyšplháte na holý vrch nad obcí, budete odměněni naprosto fantastickým výhledem na velkou část milešovské části českého středohoří. je to vrch s jedním z nejlepších výhledů, ze kterého můžete spatřit už zmiňované oltářík a košťálov, dole pod sebou skalku ve vlastislavi, ale také milešovku, lovoš, boreč, v dálce radobýl na litoměřicemi anebo také sedlo. tento výhled byl krásným zakončením našeho výletu. uspokojeni vraceli jsme se přes třebenice a okolo házmburku domů.









 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama