Tři židovské řbitovy v okolí Týna nad Vltavou a v Bechyni

3. května 2016 v 20:01 | vítor |  Řbitovní qítí
Na začátek nutno poznamenat, že všechny tři řbitovy byly nepřístupné. Já se tomu ani moc nedivím. Když už se někdo rozhodne starat se o řbitov s pozůstatky lidí, jejichž rodiny úplně nebo téměř úplně zanikly během holocaustu, a pokud ne, tak žijí v Americe nebo ještě dál, tak asi nechce, aby tam lezli ožralí blbečkové povalovat náhrobky a neobratně čárat hákové kříže....Takhle to bylo nejen na těchto třech řbitovech, které jsem navštívil, ale i jinde - v Žamberku, v Uhříněvsi, v Telči i jinde. Občas je někde cedulka s informací, kde se dá zapůjčit klíč. To se mi povedlo v Kolíně. Naopak jsme s kolegy pohořeli v Radouči, protože byla sobota. A v sobotu by se na židovský řbitov chodit nemělo. Zase jinde se nebojí nechat rekonstruovaný řbitov otevřený, jako například v Třešti, v Horní Cerekvi nebo v Kožlanech. Tyto tři řbitovy patří shodou okolností mezi nejkrásnější, které jsem navštívil...

Víkend, na který připadla noc čarodějnic, jsem s přáteli strávil na malebném místě nedaleko Protivína na Písecku. Do nedělní cesty zpět domů jsem zahrnul zastavení u tří židovských řbitovů. První z nich se nachází nedaleko Týna nad Vltavou, na dohled od chladících věží Temelína, naproti soutoku Lužnice s Vltavou, u obce Neznašov.

Neznašovští židé přišli z Týna nad Vltavou, kde byli v r. 1681 obviněni ze šíření moru a vyhnáni z města. Větší část se jich usídlila v Kolodějích, část v Neznašově. Brzy si vystavěli synagogu a řbitov. Zchátralá synagoga byla zbořena v r. 1973, řbitov přežil dodnes a je dobře zachovaný. Je na něm zachováno několik desítek náhrobků. Dominantou řbitova je opravená márnice s kamenným stolem určeným na rituální omývání a uprostřed řbitova náhrobek továrníka Bondyho.






V Kolodějích nad Lužnicí se odehrával stejný příběh s obviněním týneckých židů ze šíření moru jako v Neznašově. Na panství v Kolodějích byli židé pozváni majitelem panství Janem Brandenssteinem z Oppurku. Zdejší židovská komunita čítala v 18. století okolo 800 osob. Je doloženo v místní kronice, že mezi křesťanskou a židovskou komunitou panoval respekt a přátelské vztahy. Židé se začali hromadně z Kolodějí (stejně jako z mnoha obcí i v jiných krajích) stěhovat po uvolnění společenských poměrů a vzniku nových zákonů od poloviny 19. století. Po roce 1900 žilo v Kolodějích už jen několik desítek osob židovského vyznání. Vše samozřejmě dokonal holocaust. Synagoga byla zbořena po druhé světové válce. Řbitov se zachoval a je velice malebný. Zachovalo se něm asi 270 náhrobků. Nejhonosnějším náhrobkem je tumba nad hrobem krajského rabína Jacoba Mahlera.







Bechyně je jedno z nejhezčích malých českých měst. Má výborně zachované historické centrum včetně zbytků hradeb a je položeno velice malebně nad hlubokým údolím řeky Lužnice. Židovská komunita zde je doložena od 16. století a židé byli usídleni v dnešní Široké ulici při městských hradbách. Tam se nachází i synagoga z druhé poloviny 19. století, ve které dnes sídlí Muzeum turistiky.

Ke vnější straně hradeb přiléhá židovský řbitov. Leží ve stejné ulici jako řbitov křesťanský. Je na něm zachováno asi 250 náhrobků. Je obklopen vysokou zdí, přes kterou lze fotit z natažené ruky, ale nelze se přes ni podívat.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama