Po některých minipivovarech Plzeňska III.

7. prosince 2016 v 16:21 | vítor |  Na cestách
Spojit v okolí Plzně turistiku s návštěvou nějakého pivovaru je stále menší problém. Pivovary rostou jak houby po dešti nejen v Plzni jako takové, ale i v jejím širokém okolí. Já jsem s kamarádkou Petrou absolvoval v listopadu dvě asi desetikilometrové trasy podél řek, jednu na sever, druhou na jih od Plzně.

První den jsme vyrazili před polednem a autobusem jsme se vyvezli do místní části Bílá Hora. Tam nás nečekal letohrádek Hvězda, ale restaurace Oktan, do které jsme nešli, a pak už cesta z města ven naučnou stezkou Po stopách Františka Malocha. Brzy se před námi otevřel krásný pohled na údolí Berounky a došli jsme k malebné skalce, kde byla umístěna pamětní deska upomínající právě Františka Malocha, středoškolského profesora a nadšeného botanika, který zdokumentoval 2500 druhů rostlin a vydal zásadní knihu Květena v Plzeňsku. Tato skalka se nazývá Malochova vyhlídka.



Cesta se vinula úbočím svahu nad Berounkou, střídavě klesala skoro až k řece, pak zase vystoupila na plošinu s polesím Háj, ve kterém jsou hojně zastoupeny původní duby a habry.



A pak jsme došli do Druztové. Tam jsme byli už loni v zimě, ale došli jsme tam po druhém břehu od rozhledny na Chlumu a přes Dolanský most. Teď jsme z lesa vyšli přímo na kraji obce. Ale než jsme šli na pivo, ještě jsme došli do údolí pod vesnici, kde je půvabný hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény a nad rybníkem z druhé strany zbytky hrádku Věžka, odkud je krásný výhled na Berounku.




Pak jsme už za soumraku spěchali k sídlu pana Ilgnera, kde jsme loni v zimě na dvoře ochutnali několik výborných piv. Ale tam jsme našli jen štěkajícího psíka za vratami a ceduli, která nás vracela do obce k prodejně Coopu, kde jsme měli najít Stodolní hospůdku. A našli! Na čepu několik ležáků, stout a ale od pana Ilgnera a také samozřejmě géčko desítka pro místní konzervativní starousedlíky. Je to skutečně tak, i když k neuvěření. Ti lidé si opravdu nechají raději natočit průmyslový kyseláč než dobré pivo.



Druhý den jsme měli naplánovaný výlet delší, jižním směrem podél řeky Úhlavy. Začali jsme na konečné tramvaje na Slovanech, potom jsme obešli zákrut Úhlavy a pod bývalým hradištěm z doby bronzové jsme k řece sešli. Byl krásný slunečný den a u jezu u plovárny jsme chvilku poseděli a kochali se řekou a krajinou. O pár stovek metrů dále jsme našli neklamné stránky přítomnosti bobrů! Ohryzané stromy okolo lávky pro pěší a pro cyklisty napovídaly, kde se před lidmi bobři schovávají.








Cesta nás pak vedla mezi loukami směrem k Radobyčicím. Nápis na afaltce nám napověděl, že jdeme správným směrem.




V Radobyčích je pivovárek, ale ten měl ještě zavřeno a my se do něj hodlali ještě ten den vrátit. Jinak tam mají také Husův kámen, ale není větší než houpací koník, tak nevím, co by na to Mistr Jan řekl...


V Radobyčích jsme sestoupili zpět k řece, přešli ji a pak stoupali podél zahrádek, chat a rodinných domů na okraji lesa na vrch Valík, který je známý tím, že je v něm vyhlouben tunel, kterým vede dálnice z Prahy na Rozvadov. Na druhé straně kopce už nás čekaly Štěnovice, docela pěkné městečko s krásným zámečkem nad řekou, židovským hřbitovem, mlýnem, bývalou sladovnou a bývalým klášterem. Židovský hřbitov jsme si prohlédli, okolo zámku a sladovny jsme prošli a potom jsme za obcí zase sešli do údolí řeky Úhlavy.







Čekal nás už jen cíl naší cesty, obec Čižice. Jez a mlýn, to už jsme od Úhlavy mohli čekat, za mostem stoupání, na návsi kaplička a o kousek dál Hostinský pivovar U Bizona. Moc pěkná hospoda plná starých cedulí s vynikajícím pivem. Na čepu byla pouze dvě - Karolína Světlá a Red Ale Klíšťák, nám to však bohatě ke štěstí po odšlapaných kilometrech stačilo.










Po odpočinku jsme sedli na autobus a nechali se během několika minut převézt zase zpět do Radobyčic. Pivovárek byl otevřený, ale také plný vzhledem k jeho malé kapacitě. Podařilo se nám vetřít se ke stolu, který byl zarezervován na pozdější hodinu. Dojmy jsou pozitivní. Dobré pivo, domácká atmosféra, majitelé jsou moc příjemní lidé. Snad bude ještě někdy příležitost tento pivovárek navštívit v letních měsících, kdy se kapacita zvyšuje o zahrádku. Potom jsme se přemístili do centra Plzně a ještě ochutnali nějaká pivka, ale to už do tohoto článku nepatří.




 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama