close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Ze Skalné do Soosu

23. srpna 2018 v 16:16 | vítor |  Na cestách
Pěším výletem z městečka Skalná, které už neleží v Ašském výběžku, k rezervaci Soos jsme zakončili pochodovou část naší výpravy. Vsadili jsme na postupné zkracování denních tras a vyplatilo se nám to. Po jedné třicetikilometrové a jedné dvacetikilometrové trase jsme naše putování zakončili trasou desetikilometrovou. I tak nám horké počasí dalo docela zabrat a do města Kynšperku, kde jsme měli zamluvené ubytování, jsme dorazili solidně vypraženi.

Přitom ráno na přestupu ve Františkových Lázních poprchávalo a lehce napršeno bylo i ve Skalné, kam jsme autobusem z lázeňského města dorazili během čtvrt hodinky. Nejprve jsme navštívili hřbitov s kostelem sv. Šebestiána a pak jsme se soustředili na hrad Vildštejn.






Vildštejn patří k nejstarším hradům na dnešním území České republiky, je zmiňován už ve 12. století. Byl postaven jako vodní hrad ve stylu štaufské hradní architektury. V jeho držení se vystřídalo několik tehdejších místních šlechtických rodů. Později byl k hradu přistavěn i zámeček. Po druhé světové válce objekt chátral. Na začátku 21. století ho koupil nový soukromý majitel, rekonstruoval, vybudoval restauraci a další služby a atrakce a zpřístupnil hrad veřejnosti. My jsme si prošli nádvoří, dali si polívku, na prohlídku jsme nešli a pokračovali dál okolo ohrádky s místními domestikovanými čerty.




Jen malý kousek od Skalné je Starý Rybník. Malá vesnice s dominující budovou zámku a přilehlého dvora. Zámek byl postaven po požáru hradu na začátku 19. století a dnes je nevyužívaný. Pod zámkem stojí na strategickém místě mezi dvěma rybníky zřícenina onoho gotického hradu, který vyhořel. Je to velice romantické a fotogenické místo.



Cesta pak vedla mezi poli k vesnici Vonšov, kde jsme si odpočali na chladných schodech kapličky zasvěcené Panně Marii. Kaple se tvářila jako barokní, ale je z roku 1926. Odpočinek jsme trávili politologickými hovory.



Za Vonšovem jsme potřebovali přejít železniční trať Luby - Cheb a dojít k Soosu. Nebylo to daleko, ale i tak jsme lehce zakufrovali, kdy cesta, na mapě existující, končila plotem obory. Šťastně jsme však z pomocí stírání rosy na kolejích došli na cestu vedoucí k nádraží Nový Drahov a tím i ke vstupu do rezervace a hlavně k bufetu s chlazenými nápoji. Předtím jsme ale objevili ještě jednu trať, také vlakovou, ale s daleko užším rozchodem kolejí. Trať sloužila nedalekému dolu na jíl a dnes je turistickou atrakcí.



Nejprve jsme s nadšením uvítali dobře vychlazeného Krušnohora, ale pak už jsme se věnovali Národní přírodní rezervaci Soos. Toto divné slovo pochází z chebské němčiny a znamená "močál". Je to vlastně vyschlé slané jezero s evropským unikátem - křemelinovým štítem. Přes území se přechází po dřevěném chodníku.





Z jezera je nyní rozlehlé rašeliniště a slanisko, kde z tzv. mofet vybublává oxid uhličitý. Také tu vyvěrají minerální prameny, jako například Císařský pramen.






Nebo pramen Věra, jehož nasládlá chuť prozrazovala vysoký obsah hořčíku. Stezka má asi 1200 metrů a je to skutečně nevšední zážitek. Malý kousek krajiny a jak unikátní! Návštěvou Soosu jsme ukončili náš třídenní program na Ašsku a Chebsku a na poslední noc jsme se přesunuli do města Kynšperku.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama