close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Městský hřbitov v Poděbradech

17. listopadu 2019 v 21:57 | vítor |  Řbitovní qítí
Hřbitovní areál v Poděbradech, respektive v městské části Kluk, která leží na opačné straně Labe než centrum města, je komplex několika hřbitovů, z nichž část projektovaná významným secesním architektem Josefem Fantou v úzké spolupráci se a zahradním architektem Františkem Thomayerem je výjimečným dílem funerálního umění u nás, zapsaným jako kulturní památka.


Fantův projekt katolického hřbitova z let 1902 - 1903 navazuje na o několik let starší hřbitov evangelický a židovský. Součástmi nového hřbitova se staly železná brána, hřbitovní kaple, středový kříž, domek hrobníka a také tematicky koncipovaná zeď s řadou hrobek významných poděbradských osobností doplněná slepými arkádami. Po celé délce zdi se opakují čtyři reliéfní medailony a sgrafita s biblickými texty od Františka Bílka, sochaře a grafika, jednoho z nejzajímavějších našich umělců počátku 20. století, duchovně zaníceného člověka, jehož díla se vyznačují velkou hloubkou prožitku. V době mé návštěvy procházela tato zeď a hroby u ní rekonstrukcí.



Tato část hřbitova je plná skvělých děl z období secese, moderny i historizujících stylů.







Hřbitovní kaple v současnosti slouží bohoslužbám pravoslavné církve. Je to také ojedinělé secesní dílo s krásnou vitrážovou výzdobou.



Na výzdobě hřbitova se podílela řada umělců. Osobní vztah k Poděbradům měl Bohuslav Schnirch, jeden z nejznámějších českých sochařů tzv. generace Národního divadla. Ten pro město vytvořil známou jezdeckou sochu Jiřího z Poděbrad a zde na hřbitově je od něj také několik děl. Dívka se třemi ratolestmi na hrobce rodiny manžela sochařovy sestry a také dojemný náhrobek Aničky Birnbaumové, která zemřela ve věkou dvou let, který je nyní umístěn uprostřed rozptylové loučky.



Na rozptylové loučce je ještě jedna zajímavá socha, ale bohužel jsem nezjistil, od koho je. Zajímavým dílem je socha zahalené ženy od Karla Lidického na hrobce rodiny architekta Kerharta, který ji vyprojektoval a je do ní také pohřben.



Smutnou kapitolou je zničení hrobky rodiny Vojtěcha Birnbauma. Bohužel nyní je to jen torzo jednoho z umělecky nejcennějších náhrobků na zdejším hřbitově. V létě roku 2012 byl vandaly nenávratně zničen vylámáním a ukradením všech kovových částí. Na čtvercové základně z bosovaného kamene se schůdky dosud stojí čtyři žulové hranolové sloupy, na nichž byla připevněna ozdobná mříž ve tvaru stanové stříšky a mezi sloupy po stranách osazeny podobné mřížky. Na zadní straně náhrobku z černé leštěné žuly se nacházela bronzová busta ing. Vojtěcha Birnbauma, prvního manžela Boženy rozené Schnirchové (již zmíněné sestry sochaře Bohuslava Schnircha) Architekturu náhrobku navrhl známý architekt Antonín Engel, autor mnoha významných staveb v Praze, synovec druhého manžela Boženy Schnirchové. Pro srovnání historický snímek a současný stav.



Kromě významných poděbradských měšťanů jsou zde pochováni někteří významní čeští umělci. Ludvík Kuba, český malíř, folklorista a spisovatel, znalec jihoslovanských národů se v Poděbradech narodil, ale zemřel v Praze v roce 1956 v úctyhodném věku 93 let. Jeho urna byla uložena zde v Poděbradech v roce 1992. Náhrobek doplňuje busta od sochaře Karla Otáhala.


Na tomto hřbitově jsou pochováni i dva čeští spisovatelé s odlišnými životními osudy. Bohumil Říha, autor známý především svými knihami pro děti, jako je Honzíkova cesta nebo O letadélku Káněti, byl i autorem historických a společenských (rozuměj ideologických) románů, zároveň také dlouholetým funkcionářem svazu spisovatelů, a to už od padesátých let až do své smrti. Jeho dílo je značně ideologicky zaměřené. V době normalizace, už ve svém důchodovém věku, působil v předsednictvu svazu a tak dále. Jiný život prožil Jan Zábrana. Jeden z nejtalentovanějších umělců generace dospívající za druhé světové války byl komunistickém režimem perzekuován spolu s celou svou rodinou už v padesátých letech, po roce 1968 mu bylo znemožněno publikovat. Zábrana trpěl v důsledku útlaku od režimu depresemi a zemřel v 53 letech, nemocný a utrápený. Ač ani on ani Říha nebyli poděbradští rodáci a ani jeden z nich v Poděbradech nezemřeli, jsou dnes pochováni jen několik desítek metrů od sebe.



Součástí městského hřbitova je i židovské oddělení, které ale není oddělené zdí, jak tomu je často i na moderních hřbitov z konce 19. století, ale volně navazuje na hřbitov křesťanský. Na tento židovský hřbitov je působivý pohled, neboť tu kromě několika regulérních náhrobků najdete hlavně cedulky se jmény lidí, kteří byli zavražděni v Osvětimi nebo jiném koncentračním táboře. Hřbitov byl projektován na daleko více let, než kolik bylo židovským občanům Poděbrad dopřáno. Uprotřed volné, nevyužité plochy stojí sloup s Davidovou hvězdou.




Součástí židovského hřbitova byla i márnice, která se od 50. let 20. století po úpravě používá jako obřadní síň pro celý hřbitov.


Poděbradský městský hřbitov, komplex historických hřbitovů patří k nejzajímavějším hřbitovům u nás a některými svými částmi i k nejcennějším. Tak jako hřbitovy ve velkých a významných městech je sám o sobě architektonickou a uměleckou památkou hodnou návštěvy. Výjimečnost místa ještě doplňovala podzimní dušičkové počasí, jaké panovalo během mé návštěvy.

Více obrázků najdete zde.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama