Únor 2020

Hřbitov na Peruci

23. února 2020 v 9:58 | vítor |  Řbitovní qítí
Městečko Peruc, uzavírající na severozápadní straně oblast přemyslovských středozápadních Čech, je známé pro své oblíbené památky. Je to především Oldřichův dub, jeden z nejznámnějších stromů u nás, který sice není tak starý, aby pamatoval knížete Oldřicha, ale pamatuje jistě leccos. Boženina studánka, rokokový zámek s galerií Emila Filly, skvělý barokní kostel i nedaleká vyhlídka na České středohoří lákají turisty k návštěvě.

Ne tolik místní hřbitov. Přitom pro návštěvníky, kteří do Peruce přicházejí od vlakového nádraží, stojí skoro v cestě. Stačí se jen pořádně podívat doleva, kde lze mezi domy spatřit dominantu místního hřbitova, novoklasicistní hrobku. Ta byla postavena jako důstojné místo odpočinku pátera, vlastence a poslance Františka Daneše. Žil v letech 1807 až 1892. Písecký rodák během své služby vytvořil z perucké fary centrum vlasteneckých českých kruhů. V 60. letech působil i jako poslanec zemského sněmu. Byl jednou z nejvýraznějších peruckých osobností 19. století. Jeho hrobka stojí přímo v ose hřbitova proti vstupní pěkně kované bráně.




K dalším zajímavým osobnostem na peruckém hřbitově pohřbeným patří určitě Antonín Malypetr, pravděpodobně bratr (nebo bratranec) známého prvorepublikového politika Jana Malypetra.


Na hřbitově najdeme řadu hrobů osob spojených s místním panstvím a službou, najdeme tu tedy třeba taková povolání jako lesní nebo revírník. Samozřejmě další osobnosti s městečkem spojené a také příjmení povědomé vzdělaným Slaňákům. Tomáš Kybal by mohl být příbuzným historika a prvorepublikového diplomata Vlastimila Kybala, rodáka z nedalekého Černochova a absoloventa slánského gymnázia.






Najdeme zde samozřejmě i oblíbené kamenické práce z 19. století, tedy sochy andělů, hroby z období první republiky, poválečných let i hroby úplně nové. Část hřbitova je ve stavu, který vyžaduje opravy. Ale to nebrání tomu se na chvíli na peruckém hřbitově zastavit, až budete mít čas do odjezdu vlaku. Stojí to určitě za to!

O něco málo více fotografií naleznete zde.





Hřbitov v Dolních Břežanech

1. února 2020 v 12:09 | vítor |  Řbitovní qítí
Hřbitov v Dolních Břežanech, obci ležící pár kilometrů za jižním okrajem Prahy, je unikátní architektonický počin oceněný v roce 2017 Národní cenou za architekturu. Získal 1. místo v kategorii krajinná architektura. Na kraji obce, ve které stojí více pozoruhodných moderních staveb, tvoří hřbitov přirozenou součást krajiny, do které je zakomponován. Podnět k výstavbě hřbitova vzešel od samotných občanů a vedení Dolních Břežan. Realizace se ujal ing. Zdeněk Sendler, jeden z nejznámnějších současných našich architektů se specializací na krajinářskou a zahradní architekturu. Jeho práce si můžete prohlédnout zde.

Hřbitov má podobu soustředných kruhů, tvořených přerušovanými kamennými zídkami a pruhy zeleně. Středové osy jsou zvýrazněné lipovými alejemi, přičemž stromořadím ve směru od hlavního vchodu na hřbitov se dá dojít až na konec volně navazujícího parku. Skýtá tak možnost spojit návštěvu hřbitova s příjemnou procházkou. Z leteckých záběrů lze dobře rozpoznat tvar keltského kříže, který připomíná nedaleko ležící komplex keltských hradišť Závist a Šance. Hřbitov není ještě příliš zaplněn, přesto se už teď dá na něm najít několik zajímavých moderních náhrobků. Za použití přírodních materiálů, čistých tvarů a už zmíněné keltské symboliky tvoří nejnovější kapitolu drobného funerálního umění. Návštěva hřbitova je samozřejmě zážitkem. Je to podobné jako navštívit moderní úpravu nějakého parku nebo zahrady, pobýt jeden den v moderním příjemném domě nebo vylézt na některou z mnoha architektonicky zajímavých rozhleden, kterými je česká krajina zaplněna. Pocit, který člověk z Dolních Břežan má, tedy pocit, že je v nějakém úhledném severozápadoevropském městečku, se tu doplňuje o pocit z výjimečného krajinářského díla. Moje fotky jsou spíše detailní, tady najdete letecké záběry, ve kterých unikum hřbitova ještě více vynikne, a další informace.