Řbitovní qítí

Židovský řbitov v Radnicích

6. července 2017 v 21:12 | vítor
Židovské osídlení v Radnicích dnes nejlépe dokládá opravená pozdně barokní synagoga. Rabínem zde byl mimo jiné i Isaac Mayer Wise, který se později stal významnou osobou reformního židovského hnutí v USA, kde také roku 1900 zemřel. V Radnicích trávil poslední tři roky v Čechách.


Za židovským řbitovem musíte jít dva kilometry z náměstí po zelené turistické. Odměnou za procházku bude velice zajímavý řbitov. Překvapí svou velikostí a také současným stavem. Řbitov je postupně rekonstruován a je vidět, že velice pečlivě. Náhrobky jsou vztyčovány, čištěny, opravovány. Bohužel na mnoha místech řbitova je stále vidět, v jak špatném stavu byl ještě před nedávnem. Nedochovala se márnice a původní brána není v dobrém stavu a nevstupuje se jí.

Nejstarší náhrobek je doložen k roku 1734, ale soudí se, že řbitov může být mnohem starší. Epitafy jsou psány hebrejsky, česky i německy. Nejvýraznějším hrobem je pomník velkoobchodníka Leopolda Poppera a jeho manželky Karoliny.













Židovský řbitov v Oseku u Rokycan

6. července 2017 v 19:38 | vítor
Hned po vrchem Kamýk se zříceninou letohrádku se nachází židovský řbitov založený někdy na přelomu 18. a 19. století. V Oseku žilo v té době několik židovských rodin, které žily soustředěné v několika domech blízko oseckého zámku. Tam byla postavena i synagoga, která ale byla ještě před koncem 19.století prodána a přestavěna na obytný dům. Při poslední rekonstrukci v nedávné době byly odhaleny některé původní prvky a dům je jako bývalá synagoga dobře identifikovatelný.


Řbitov byl zřízen za tehdejším Podzámeckým rybníkem pod skalkou Kamýk. Dnes na něm najdeme asi 50 náhrobků na poměrně malém prostoru. Z řbitovní zdi zbylo jen torzo, z márnice ani to ne. Ale řbitov je udržován, zřejmě v rámci okolního parku a přispívá k romantické atmosféře místa a zvyšuje jeho turistickou atraktivitu.













Kostel svatého Kříže u Ronova nad Doubravou

7. června 2017 v 10:05 | vítor
Na skalnatém ostrohu nad malebným údolím řeky Doubravy, na dohled od města Ronov nad Doubravou stojí původně románský kostel sv. Kříže, který býval farním kostelem zaniklé obce Protivany. Dnes je kostelem řbitovným a místem se silným geniem loci.

Původní kostelík z poloviny 12. století byl vícekrát přestavován, takže dnes má gotický presbytář a věž někdy ze začátku 17. století. Ani další stavební úpravy ho ale nezbavily prostého přísného vzhledu. V oknech jsou vitráže a okolo kostela řbitov s mnoha velice pěknými náhrobky. A také s hrobkou rodiny Chittusiů. Slavný malíř ale není pochován zde, nýbrž na pražském Vyšehradě. Od řbitova je hezký výhled do kraje a na lavičkách za zdí příjemné posezení.














Hlavní řbitov Louny

9. dubna 2017 v 20:28 | vítor
Nový hlavní řbitov v Lounech byl otevřen roku 1887 na jižní straně města ve směru k návrší U Spravedlnosti. Je dělený na několik oddělení včetně velice vkusného a pěkného areálu rozptylových louček doplněných zajímavou a vhodnou plastikou. Autora této plastiky se mi zatím nepodařilo zjistit. Ve spodní části řbitova se nachází moderní obřadní síň z roku 1968. Cenné jsou jistě měšťanské hrobky umístěné podél západní řbitovní zdi. Návštěvu řbitova lze pojmout jako doplněk k návštěvě dvou nedaleko vzdálených minipivovarů, případně taktéž nedaleko vzdáleného pramene Luna.























Židovský hřbitov v Lounech

9. dubna 2017 v 20:01 | vítor
Nový židovský řbitov v Lounech je součástí areálu hlavního městského řbitova a nachází se v severní (dolní) části tohoto areálu. Oba starší židovské lounské řbitovy zanikly. Jeden se nacházel pod Malým vrchem u Vršovic, druhý pod vrchem Mělce na západ od města. Tento nový byl založen v srpnu roku 1874, z téhož roku pochází i krásná obřadní síň v eklektickém stylu s maurskými prvky. Řbitov je volně přístupný a na rozdíl od většiny židovských řbitovů se na něm stále pořbívá.

Řbitov má rozměr asi 50x40m a je dělený hlavní cestou na dvě poloviny. Jak je na židovských řbitovech zvykem, většina hrobů je srovnána v řadách. v těchto řadách se pak nacházejí náhrobky od doby vzniku až po druhou světovou válku. Počet náhrobků odhaduji na asi dvě stovky. Texty na náhrobcích jsou hebrejské, české a v menšině německé. Častými příjmeními jsou Fanta a Heller.





















Po některých židovských památkách v okolí Milevska

14. března 2017 v 16:05 | vítor
Za okolí Milevska v tomto případě považuji vše od Kamýku nad Vltavou po Jistebnici. To vše jsem s kamarády objel minulou neděli. Co se týče židovských památek, tak jsme navštívili tři židovské řbitovy a jednu synagogu. Na čtvrtý řbitov - ten u Jistebnice - jsme se nedostali kvůli rozbahněnému terénu, pasoucímu se dobytku a elektrickému ohradníku.

Židovský řbitov Drážkov

Ten první ze řbitovů leží ještě ve Středočeském kraji, vysoko nad Vltavou, nad horním koncem Kamýku nad Vltavou, v katastru obce Drážkov. Byl založen roku 1680 z důvodu morové epidemie a nedostatku míst k pořbívání. Po sto letech byl řbitov rozšířen, pak znovu v polovině 19. století, kdy byla postavena nová řbitovní zeď s branou, márnice (a v Drážkově i synagoga). V márnici zůstal zachovaný kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých, tzv. tahara. Rozsáhlý, dobře zachovaný lesní řbitov s asi třemi stovkami náhrobků je v současné době uzavřen. Fotit možno přes zeď (nebo ze zdi) nebo skrz mříž brány. Přístup k němu je velice snadný. Od křižovatky a autobusové zastávky u dvoru Radobyl po cestě k zalesněnému hřbetu asi 300m.









Židovský řbitov Kovářov

Dvacet kilometrů na jih od Drážkova jsme na pokraji obce Kovářov hledali další doklad židovského osídlení tohoto kraje. Našli jsme ho bez větších problémů asi 200m od spodního okraje fotbalového hřiště. Řbitov byl založen v polovině 19.století a do dnešní doby se zde zachovalo okolo stovky náhrobků. Z márnice zbylo bohužel jen obvodové zdivo. Řbitov je uzamčen, na cedulce je uveden kontakt pro vypůjčení klíčů. Řbitov je kromě zdi chráněn i silným ostružinovým porostem. Přesto se nám blízko původního vchodu podařilo najít místo, kde se dalo fotit přes zeď.







Židovský řbitov v Milevsku

Asi půl kilometru od severovýchodního okraje Milevska jsme konečně našli řbitov, na který byl volný přístup. U bývalé hájovny zvané Židovna se nachází řbitov ze začátku 18.století. Zachovalo se zde asi 200 náhrobků a nádherná márnice z roku 1928. Náhrobky jsou řazeny do devíti řad, které vyzývají k procházení v tichém zamyšlení. Je zde mimo jiné pochován i předek spisovatele Franze Kafky Samuel Kafka.





















Synagoga v Milevsku

Stará synagoga se v Milevsku nacházela na rohu dnešního Husova náměstí a Riegrovy ulice. Budova byla majetkem premonstrátského kláštera, který z ekonomických důvodů židovskou komunitu ve městě podporoval. Dnes jsou jejím dokladem jen fragmenty viditelné přímo u chodníku v základech současné budovy. O několik desítek metrů dále byla postavena v letech 1914 - 1919 nová synagoga. Nádherná stavba kombinuje pseudoklasicistní sloh s průčelím se schodištěm, sloupy a trojúhelníkovým štítem s prvky kubistickými právě v tympanonu štítu. Tyto kubistické prvky vznikly zásluhou významného českého architekta Oldřicha Tyla. Od 50. let 20.století slouží budova jako modlitebna Československé církve husitské. Je opravena, má novou fasádu. Prohlídka je možná po domluvě - je třeba hledat na internetu. My jsme jeli dál, ale tento skvost bych ještě jednou rád viděl a navštívil.



Židovský řbitov ve Štěnovicích

14. prosince 2016 v 14:26 | vítor
Štěnovice jsou městečko jižně od Plzně. Od plzeňské aglomerace jsou oddělené dálnicí D5 a vrchem Valík. Leží na řece Úhlavě. Židovská komunita zde žila od středověku a byla jednou z největších na Plzeňsku. V polovině 19. století, před uvolněním občanských práv, žilo ve Štěnovicíh okolo stovky osob židovského vyznání. Poté počet židovských obyvatel klesal. Osídlení bylo soustředěno na severním okraji obce, kde dodnes leží také řbitov, který jsme zde navštívili. Nejznámější rodiny zde bývali Treichlingerovi (Hanuš Treichlinger hrál roli Brundibára ve stejnojmenném opeře nastudované v terezínském ghettu) a Roubíčkovi (Jiří Roubíček jako jediný ze Štěnovic přežil Osvětim).

Řbitov byl založen někdy na přelomu 18. a 19.století ve svahu nad Losinským potokem. Okolo roku 2000 byl rekonstruován a nachází se na něm asi 160 náhrobků. Najdete ho pod pilou na severním konci obce. Zajímavostí je dochovalá márnice, která ale v současné době slouží jako garáž soukromému majiteli, který zároveň na požádání zapůjčí klíče od řbitova. Na řbitově jsou pořbeni židé i z okolí Štěnovic, ze Starého Plzence, ale i z Plzně. Mimo jiné například Ignác Lederer, sběratel pověstí z Plzeňska.

Ve Štěnovicích se kromě řbitova nacházela v dnešní ulici V Potocích synagoga a škola v jedné budově. Židovským obyvatelům Štěnovic byl před několika lety odhalen pomník.


















Židovské řbitovy ve Velharticích a Kolinci

10. listopadu 2016 v 18:50 | vítor
Židovské osídlení ve Velharticích nikdy nečítalo více než několik desítek osob. Přesto měli Židé v tomto podhorském městečku s hradem proslaveném jako sídlo Bušků z Velhartic svou synagogu i školu. Synagoga byla v roce 1950 přestavěna na požární zbrojnici. (Zřetelně vidím, jak to na té schůzi těm hasičům přiklepli, a ti svépomocí ten boží stánek z období klasicismu úplně rozbourali a postavili tam úhlednou krychli samozřejmě přizpůsobenou svému novému účelu...) Řbitov je umístěn na protějším břehu říčky Ostružné od křesťanského kostela s pověstným kostelem sv. Máří Magdalény asi 500m od konce obce.

Byl vybudován až v polovině 19. století. Za novými vraty a taktéž opravenou dvoumetrovou řbitovní zdí se ukrývá několik desítek náhrobků a dobře viditelné pilíře zaniklé obřadní síně. Fotil jsem z natažené ruky přes zeď, proto nemám žádné detailní záběry.

Více informací, z nichž některé jsem použil, najdete zde.




Několik kilometrů od Velhartic leží v údolí Ostružné městečko Kolinec. Dějiny židovského osídlení jsou zde velice podobné těm velhartickým. Několik rodin je zde doloženo k polovině 17. století. Malá čtvrť s několika domy vznikla blízko náměstí. Od přelomu 18. a 19. století zde stávala synagoga, která v r. 1931 vyhořela a nebyla obnovena. Židovské osídlení od začátku 20. století řídlo a zaniklo za druhé světové války. Nacisté odvezli z Kolince 11 osob.

Židovský řbitov leží asi 300m od náměstí ve svahu nad soutokem Kalného potoka s Ostružnou. Je doložen k první polovině 18. století. Je na něm dochováno asi 130 náhrobků se zajímavými výtvarnými motivy. V rohu stojí torzo márnice, tam byla zřejmě i původní příjezdová cesta. Dnes se dá na řbitov dostat přes narušenou zídku z cesty nad řbitovem. Velice pěkný a docela slušně zachovalý řbitov měl v podzimním soumraku sice špatné světlo na fotky z mobilu, ale kouzelnou a podmanivou atmosféru.

Opět jsem čerpal zde a také zde.















Židovský řbitov v Třebíči

24. září 2016 v 11:10 | vítor
Záznamy z letošního prázdninového vandru po Vysočině zakončím na třebíčském bejt olamu. Tento řbitov je spolu s židovským ghettem a bazilikou sv. Prokopa zapsán mezi památky UNESCO. Je druhým největším židovským řbitovem u nás (plocha více než 1,5 ha), nachází se na něm asi 2600 náhrobků, mnoho z nich velice cenných renesančního a barokníhotypu, a bylo na něm pochováno okolo 11 000 lidí. Založen byl asi v polovině 17.století a nahradil starší středověký řbitov, který byl pravděpodobně umístěn pod klášterní zdí na okraji ghetta. Vzhledem k tomu, že z početné židovské komunity v Třebíči zbylo ve 30.letech už jen asi 300 osob a ti byli téměř všichni zavražděni nacisty, řbitov nebyl po druhé světové válce využíván, ale zásluhou některých třebíčských občanů byl do dnešních dnů zachován ve výborném stavu. Na řbitov se vstupuje kovanou branou okolo krásné obřadní budovy z r. 1903. Procházka po něm je úchvatným zážitkem na několik desítek minut.








































Židovské řbitovy v Brtnici

5. září 2016 v 20:29 | vítor
V neklidné době během husitských válek se v Brtnici, městečku, které leží na půl cesty mezi Jihlavou a Třebíčí, usadili Židé vyhnaní právě z Jihlavy. Jejich komunitě se tu dařilo a Židé zde už zůstali - až do druhé světové války. Jako svědectví jejich historicky ještě nedávné minulosti zbyly v Brtnici dva židovské řbitovy. Oba leží hned vedle sebe, ve svahu nad silnicí na Bransouze, na severovýchodním okraji města.

Ten starší byl založen okolo roku 1600 jako náhrada za ještě starší řbitov. Pro své stáří a množství dochovaných renesančních a barokních náhrobků patří mezi velmi cenné památky. Ačkoli vstup na řbitov nevypadá velmi vábně, řbitov je upraven a je o něj pečováno. Stejně jako o řbitov nový.



















Okolo roku 1860 byl postaven nový prostorný řbitov i s obřadní budovou, ze které ale zůstala jen čelní stěna s vraty. Pořbívalo se zde do druhé světové války. Řbitov byl využit asi jen z poloviny...













 
 

Reklama