Řbitovní qítí

Dva židovské řbitovy v Havlíčkově Brodě

3. září 2017 v 16:28 | vítor
Že jsou v jednom městě dva židovské řbitovy, nemusí být až tak výjimečné. Takových měst je víc, ale prakticky vždy se jedná o řbitov starý, středověký či z počátku novověku, a řbitov nový, vybudovaný většinou v druhé polovině 19. století. Jenže v tehdejším Německém Brodě měli Židé zákazáno se usazovat od 15. století až do století devatenáctého a žádný starý židovský řbitov tam není. Kromě řbitova založeného v letech 1888 - 1890 je totiž v Havlíčkově Brodě unikátní tzv. tyfový řbitov.

Během první světové války byly v Čechách, jako v klidné, válkou nezasažené části rakousko - uherské monarchie, umísťovány početné skupiny válečných uprchlíků z jiných částí říše. Byli to Italové, Istrijci a také Židé z Haliče a Bukoviny. Jeden z uprchlických táborů vznikl v právě v Německém Brodě, na místě, kde bylo připraveno vybudování psychiatrické léčebny. Tábor byl zaplněn vysoko přes míru, tísnilo se zde až 10 000 uprchlíků. Za tohoto stavu věcí se nelze divit, že v táboře vypukla epidemie tyfu. A pro oběti této epidemie byl založen speciální řbitov.

Najdete ho uprostřed polí mezi hlavní silnicí na Kolín a lesem nad údolím Rozkošského potoka asi 300 metrů za městským řbitovem. Zdáli vypadá jako obyčejný háj mezi poli a vzhledem k tomu, že k němu nevede žádná cesta, tak pro spoustu lidí i obyčejným hájem zůstane. My jsme se ale s kolegou odvážně pustili přes bramborové pole, kolega vybaven igelitovými sáčky na nohou, podobně jako při památných protichemických cvičeních za dob ČSSR. Pole jsme překonali a procházeli jsme plochou řbitova. Na některých náhrobkách byly položené kamínky, tak sem určitě občas někdo chodí. Byly tu i známky kácení dřevin. Jak jsme se později dozvěděli od správce řbitova ve městě, problém s údržbou je tu způsoben hlavně neexistencí přístupové cesty.

Náhrobky na tyfovém řbitově jsou většinou skromné, z levnějšího materiálu, omšelé, často poničené. Řbitov není vyloženě v dezolátním stavu, ale spíš ve stavu postupného zániku. Atmosféra jako by odpovídala okolnostem vzniku tohoto řbitova. Zdejší zesnulí umírali daleko od svých domovů, vytrženi z nich válečnými hrůzami, stiženi všichni stejnou nemocí po nedůstojném přežívání v táborových barácích...













Židé z uprchlického tábora bývali pochováváni i na řbitově ve městě. Ten je nedaleko nemocnice v Ledečské ulici, tehdy na okraji města, dnes uprostřed zástavby. Pořbívalo se zde v letech 1888 - 1942. Vchod řbitova zdobí průjezdní budova, kde stával kočár. Je tu také byt správce, v současnosti obýván mladou rodinou. Pan správce nás ochotně pustil na prohlídku řbitova, na kterém se dochovaly asi dvě stovky náhrobků včetně právě těch, pod kterými leží ostatky uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Tyto náhrobky jsou většinou psány hebrejsky, většina náhrobků místních usedlíků také česky, řidčeji německy. Na stylu některých náhrobků je patrný vliv asimilace židovského obyvatelstva do většinové české společnosti. Toto vše pak přerušila druhá světová válka a cílené vyvražďování židovského obyvatelstva.

























Židovský řbitov v Polné

7. srpna 2017 v 21:45 | vítor
Židovský řbitov v Polné byl založen koncem 16. století na svahu nad potokem Šlapanka na okraji polenského Dolního města nedaleko míst, kde původně žila židovská komunita. Byl několikrát rozšiřován a dnes je na něm zachováno okolo 1000 (údaje se liší) náhrobků, z nichž mnohé jsou cennými památkami barokními či klasicistními. Márnice byla postavena v roce 1887, dnes je z ní jen torzo, jímž se vchází na řbitov. Z roku 1995 pochází nový vstup s mříží kovanou jihlavským umělcem Erwinem Habermannem. O řbitov je pečováno spolkem místních dobrých lidí. Větší část rozlehlého řbitova je v dobrém stavu a vy se můžete kochat krásou nepravidelnosti seskupení náhrobků i jemnou kamenickou prací na jednotlivých stélách. Nejhorší stav je paradoxně v místech, kde jsou nejnovější náhrobky. Velká část jich je povalena. Budeme držet palce, ať se při rekonstrukci a udržování tohoto krásného řbitova daří i nadále.



















Káťa a Bára aneb dva kostely se řbitovy v Polné

7. srpna 2017 v 20:32 | vítor
Kostel svaté Kateřiny

Je to druhá nejstarší památka města Polná. Byl postaven ve 14. století Janem Ptáčkem z Pirkštejna, významným šlechticem své doby, na vrchu nad polenským hradem vysoko nad dnešním rybníkem Peklo. Okolo kostela byl zřízen řbitov, na kterém se pořbívá dodnes. Kostel byl vícekrát upravován, vypalován, rekonstruován, ale dodnes si zachoval vzhled prostého gotického kostela, který nerozpíná pompézně své kopule, jak tomu často vidíme u barokních kostelů, ale který upomíná člověka spíš na věci poslední v souladu se železnými kříži, krásnými hrobkami i moderními výtvory místních kameníků, které kostel obklopují. Příjemné meditativní místo, které vzbuzuje v člověku pocit smíření a pokory.












Kostel sv. Barbory

Na začátku 18. století zrušili v Polné řbitov u kostela Panny Marie na náměstí a vybudovali nový severně od města. Uprostřed něj byl vystavěn pozdně barokní kostel zasvěcený svaté Barboře. Patronka je vysochána i na vstupní bráně na řbitov. Ten je dodnes hlavním polenským řbitovem, takže na něm najdeme pozdně barokní anděly i urnový háj. A také hrob Anežky Hrůzové, oběti zločinu známého z aféry zvané hilsneriáda. Pod středovým křížem je lavička s vyhlídkou na kostel. Pokud budete znaveni prohlídkou Polné, tak tu chvíli poseďte, udělá vám to moc dobře.














Dva židovské řbitovy na Podblanicku

30. července 2017 v 17:42 | vítor
Načeradec

Židovské osídlení v Načeradci je doloženo k 16. století, řbitov založen snad o století později. Patří ke řbitovům, na které se ještě nedostalo, co se týče rekonstrukce a údržby. Původní vstup a cesta k němu jsou dnes součástí soukromého domu, musíte tedy na řbitov vstoupit dosti nedůstojně přes rozvalenou zeď. Jen malá část řbitova, ta nejblíže k soukromé zahradě a bývalému vchodu, je udržována, tedy aspoň je posekaná tráva. Zbytek je džunglí, z níže tajemné vystupují staré stély, povalené novodobé náhrobky a pravděpodobně i poslední, nebo jedny z posledních náhrobků, a to rodiny Bejkovských.














Pravonín

Židovská komunita v Pravoníně, obci od Načeradce několik kilometrů vzdálené, je doložena od první poloviny 18. století. V tom století zřejmě vznikl i řbitov, umístěný asi kilometr od obce severním směrem. Dnešní stav řbitova lze charakterizovat jako velký prostor s málo náhrobky. Řbitov je udržován sekáním trávy a je kvůli poškozené obvodové zdi volně přístupný. Dochovalo se zde jen několik desítek náhrobků, z nichž mnohé z nich jsou ve špatném stavu. Jediný čitelný náhrobek patří Josefu Mahlerovi, který patřil k rodině slavného hudebního skladatele Gustava Mahlera.












Židovský řbitov v Radnicích

6. července 2017 v 21:12 | vítor
Židovské osídlení v Radnicích dnes nejlépe dokládá opravená pozdně barokní synagoga. Rabínem zde byl mimo jiné i Isaac Mayer Wise, který se později stal významnou osobou reformního židovského hnutí v USA, kde také roku 1900 zemřel. V Radnicích trávil poslední tři roky v Čechách.


Za židovským řbitovem musíte jít dva kilometry z náměstí po zelené turistické. Odměnou za procházku bude velice zajímavý řbitov. Překvapí svou velikostí a také současným stavem. Řbitov je postupně rekonstruován a je vidět, že velice pečlivě. Náhrobky jsou vztyčovány, čištěny, opravovány. Bohužel na mnoha místech řbitova je stále vidět, v jak špatném stavu byl ještě před nedávnem. Nedochovala se márnice a původní brána není v dobrém stavu a nevstupuje se jí.

Nejstarší náhrobek je doložen k roku 1734, ale soudí se, že řbitov může být mnohem starší. Epitafy jsou psány hebrejsky, česky i německy. Nejvýraznějším hrobem je pomník velkoobchodníka Leopolda Poppera a jeho manželky Karoliny.













Židovský řbitov v Oseku u Rokycan

6. července 2017 v 19:38 | vítor
Hned po vrchem Kamýk se zříceninou letohrádku se nachází židovský řbitov založený někdy na přelomu 18. a 19. století. V Oseku žilo v té době několik židovských rodin, které žily soustředěné v několika domech blízko oseckého zámku. Tam byla postavena i synagoga, která ale byla ještě před koncem 19.století prodána a přestavěna na obytný dům. Při poslední rekonstrukci v nedávné době byly odhaleny některé původní prvky a dům je jako bývalá synagoga dobře identifikovatelný.


Řbitov byl zřízen za tehdejším Podzámeckým rybníkem pod skalkou Kamýk. Dnes na něm najdeme asi 50 náhrobků na poměrně malém prostoru. Z řbitovní zdi zbylo jen torzo, z márnice ani to ne. Ale řbitov je udržován, zřejmě v rámci okolního parku a přispívá k romantické atmosféře místa a zvyšuje jeho turistickou atraktivitu.













Kostel svatého Kříže u Ronova nad Doubravou

7. června 2017 v 10:05 | vítor
Na skalnatém ostrohu nad malebným údolím řeky Doubravy, na dohled od města Ronov nad Doubravou stojí původně románský kostel sv. Kříže, který býval farním kostelem zaniklé obce Protivany. Dnes je kostelem řbitovným a místem se silným geniem loci.

Původní kostelík z poloviny 12. století byl vícekrát přestavován, takže dnes má gotický presbytář a věž někdy ze začátku 17. století. Ani další stavební úpravy ho ale nezbavily prostého přísného vzhledu. V oknech jsou vitráže a okolo kostela řbitov s mnoha velice pěknými náhrobky. A také s hrobkou rodiny Chittusiů. Slavný malíř ale není pochován zde, nýbrž na pražském Vyšehradě. Od řbitova je hezký výhled do kraje a na lavičkách za zdí příjemné posezení.














Hlavní řbitov Louny

9. dubna 2017 v 20:28 | vítor
Nový hlavní řbitov v Lounech byl otevřen roku 1887 na jižní straně města ve směru k návrší U Spravedlnosti. Je dělený na několik oddělení včetně velice vkusného a pěkného areálu rozptylových louček doplněných zajímavou a vhodnou plastikou. Autora této plastiky se mi zatím nepodařilo zjistit. Ve spodní části řbitova se nachází moderní obřadní síň z roku 1968. Cenné jsou jistě měšťanské hrobky umístěné podél západní řbitovní zdi. Návštěvu řbitova lze pojmout jako doplněk k návštěvě dvou nedaleko vzdálených minipivovarů, případně taktéž nedaleko vzdáleného pramene Luna.























Židovský hřbitov v Lounech

9. dubna 2017 v 20:01 | vítor
Nový židovský řbitov v Lounech je součástí areálu hlavního městského řbitova a nachází se v severní (dolní) části tohoto areálu. Oba starší židovské lounské řbitovy zanikly. Jeden se nacházel pod Malým vrchem u Vršovic, druhý pod vrchem Mělce na západ od města. Tento nový byl založen v srpnu roku 1874, z téhož roku pochází i krásná obřadní síň v eklektickém stylu s maurskými prvky. Řbitov je volně přístupný a na rozdíl od většiny židovských řbitovů se na něm stále pořbívá.

Řbitov má rozměr asi 50x40m a je dělený hlavní cestou na dvě poloviny. Jak je na židovských řbitovech zvykem, většina hrobů je srovnána v řadách. v těchto řadách se pak nacházejí náhrobky od doby vzniku až po druhou světovou válku. Počet náhrobků odhaduji na asi dvě stovky. Texty na náhrobcích jsou hebrejské, české a v menšině německé. Častými příjmeními jsou Fanta a Heller.





















Po některých židovských památkách v okolí Milevska

14. března 2017 v 16:05 | vítor
Za okolí Milevska v tomto případě považuji vše od Kamýku nad Vltavou po Jistebnici. To vše jsem s kamarády objel minulou neděli. Co se týče židovských památek, tak jsme navštívili tři židovské řbitovy a jednu synagogu. Na čtvrtý řbitov - ten u Jistebnice - jsme se nedostali kvůli rozbahněnému terénu, pasoucímu se dobytku a elektrickému ohradníku.

Židovský řbitov Drážkov

Ten první ze řbitovů leží ještě ve Středočeském kraji, vysoko nad Vltavou, nad horním koncem Kamýku nad Vltavou, v katastru obce Drážkov. Byl založen roku 1680 z důvodu morové epidemie a nedostatku míst k pořbívání. Po sto letech byl řbitov rozšířen, pak znovu v polovině 19. století, kdy byla postavena nová řbitovní zeď s branou, márnice (a v Drážkově i synagoga). V márnici zůstal zachovaný kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých, tzv. tahara. Rozsáhlý, dobře zachovaný lesní řbitov s asi třemi stovkami náhrobků je v současné době uzavřen. Fotit možno přes zeď (nebo ze zdi) nebo skrz mříž brány. Přístup k němu je velice snadný. Od křižovatky a autobusové zastávky u dvoru Radobyl po cestě k zalesněnému hřbetu asi 300m.









Židovský řbitov Kovářov

Dvacet kilometrů na jih od Drážkova jsme na pokraji obce Kovářov hledali další doklad židovského osídlení tohoto kraje. Našli jsme ho bez větších problémů asi 200m od spodního okraje fotbalového hřiště. Řbitov byl založen v polovině 19.století a do dnešní doby se zde zachovalo okolo stovky náhrobků. Z márnice zbylo bohužel jen obvodové zdivo. Řbitov je uzamčen, na cedulce je uveden kontakt pro vypůjčení klíčů. Řbitov je kromě zdi chráněn i silným ostružinovým porostem. Přesto se nám blízko původního vchodu podařilo najít místo, kde se dalo fotit přes zeď.







Židovský řbitov v Milevsku

Asi půl kilometru od severovýchodního okraje Milevska jsme konečně našli řbitov, na který byl volný přístup. U bývalé hájovny zvané Židovna se nachází řbitov ze začátku 18.století. Zachovalo se zde asi 200 náhrobků a nádherná márnice z roku 1928. Náhrobky jsou řazeny do devíti řad, které vyzývají k procházení v tichém zamyšlení. Je zde mimo jiné pochován i předek spisovatele Franze Kafky Samuel Kafka.





















Synagoga v Milevsku

Stará synagoga se v Milevsku nacházela na rohu dnešního Husova náměstí a Riegrovy ulice. Budova byla majetkem premonstrátského kláštera, který z ekonomických důvodů židovskou komunitu ve městě podporoval. Dnes jsou jejím dokladem jen fragmenty viditelné přímo u chodníku v základech současné budovy. O několik desítek metrů dále byla postavena v letech 1914 - 1919 nová synagoga. Nádherná stavba kombinuje pseudoklasicistní sloh s průčelím se schodištěm, sloupy a trojúhelníkovým štítem s prvky kubistickými právě v tympanonu štítu. Tyto kubistické prvky vznikly zásluhou významného českého architekta Oldřicha Tyla. Od 50. let 20.století slouží budova jako modlitebna Československé církve husitské. Je opravena, má novou fasádu. Prohlídka je možná po domluvě - je třeba hledat na internetu. My jsme jeli dál, ale tento skvost bych ještě jednou rád viděl a navštívil.



 
 

Reklama